Kritika vědecké racionality
Zasláno vitpokorny na březen 16, 2009
Obsah hodiny:
Zabývali jsme se podrobnou charakteristikou vědeckého způsobu myšlení a tzv. karteziánsko-newtonovského paradigmatu. Cílem bylo pochopit, v čem vědecké myšlení, tak jak se postupně vynořilo v novověké evropské kultuře, spočívá, jakými pravidly se řídí a co pro nás znamená, když považujeme vědu za jediný způsob výkladu světa. Snažili jsme si uvědomit důsledky a chyby vědeckého paradigmatu, což nám mělo pomoct zdůvodnit potřebu nového pohledu na svět, život a přírody, který v tomto kurzu hledáme.
Použité zdroje:
Z. Neubauer: O sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání
A. Koyré: Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru
F. Capra: Bod obratu
E. Husserl: Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie
Otázky a úkoly:
1) Pro větší přehlednost si vytvořte myšlenkovou mapu pravidel vědeckého diskurzu a karteziánsko-newtonovského paradigmatu
2) Jaká je souvislost mezi těmito dvěma druhy pravidel?
3) Co je to logický atomismus?
4) Co je to logická pravdivost?
5) V čem spočívá teoretický problém s vědeckými fakty?
6) Co je to zásada ověřitelnosti?
7) Který filozof je považován za autora filozofického dualismu, jenž je základem moderního vědeckého myšlení?
8) Vysvětli Husserlovu větu: “Věda o pouhých faktech vytváří lidi vidoucí jen fakty.”!
Texty:
Pravidla vědeckého diskurzu:
- logický atomismus
- striktní empirismus
- oddělení poznávajícího subjektu a poznávaného objektu
- rozdělení zkušenosti na imanentní a transcendentní část
- zásada ověřitelnosti
- poznávání faktů
- logická pravdivost
Pravidla karteziánsko-newtonovského diskurzu
- omezit se na zkoumání podstatných vlastností hmotných těles – tvaru, počtu a pohybu – které mohou být měřeny a kvantifikovány (Galilei), důsledky viz Capra, s. 61
- induktivní postup (Bacon), Capra s. 62 a čarodějnice
- ideál analytické metody (Descartes) – přesnost, jasnost a dedukce
- matematická pravdivost
- oddělení mysli a hmoty
- hmota jako mechanismus
- absolutní matematický prostor, capra s. 72
- fyzikální atomismus
Naším východiskem je obrat ve všeobecném hodnocení věd, k němuž došlo na přelomu posledního století. Obrat se netýká jejich vědeckosti, nýbrž toho, co vědeckost, co věda vůbec znamenala a může znamenat pro konkrétní lidský život. Veškerý světový názor moderního člověka ve druhé polovině 19. století určovaly výhradně pozitivní vědy a jimi vyvolaná “prosperity”, jíž se moderní člověk nechal oslepit. Mělo to za následek lehkovážné odvrácení od otázek, jež jsou pro pravé lidství rozhodující. Vědy o pouhých faktech vytvářejí lidi vidoucí jen fakty. K obratu ve veřejném hodnocení došlo nevyhnutelně zvláště po válce a ten – jak víme – vyústil u mladé generace přímo v nepřátelskou náladu. V našich životních úzkostech, jak slyšíme, nemá nám tato věda co říci. Zásadně vylučuje právě ty otázky, které jsou za našich neblahých časů nejpalčivější … (E. Husserl, Krize, s. 28)
Veškerá věda jest jisté, průkazné vědění. Odmítáme všechny poznatky, jež jsou toliko pravděpodobné, a soudíme, že pouze takovým skutečnostem se má věřit, které jsou známy dokonale a o nichž nemůže býti pochybováno
??? kdo je autorem???
Vše, co není dedukováno z jevu, se má nazývati hypotézou; hypotézy ať metafyzické či fyzické, okultní nebo mechanického rázu, nemají v experimentální filosofii místo. V této filosofii se jednotlivé poučky dedukují z jevů a poté se zevšeobecní pomocí indukce.
???Kdo je autorem???
Zdá se mi pravděpodobné, že na počátku Bůh stvořil hmotu z pevných, kompaktních, tvrdých, neprostupných a pohyblivých částic takového množství a velikosti, s takovými vlastnostmi a v takovém poměru k prostoru, že většina z nich přispívala k účelu, ke kterému je vytvořil; dále že tyto prvotní částice jsou pro svoji pevnost nesrovnatelně tvrdší než jakákoli porézní tělesa z nich složená – dokonce tak tvrdá, že se nikdy neopotřebují ani nerozpadnou na kousky; neexistuje žádná síla, jež by byla schopna rozdělit to, co Bůh stvořil jako jedno.
??? kdo je autorem???
