Školní weblog

Antika – Čtvrtá hodina, 23.10

Posted by pitvok on Říjen 24, 2008

Obsah semináře:

Zdroje:
Platón, Ústava
A. W. Watts, Radostná kosmologie
Mýtus a logos, nakl. ISV

Otázky:
1) Jak zní hlavní otázka Ústavy?
2) Jak Platón v Ústavě obecně definuje lidskou společnost?
3) V čem se liší zpuchřelá a zdravá obec?
4) Co je podle Platóna hlavní příčinou zkázy obce? (proporční princip)
5) Je Platónské pojetí spravedlnosti totalitní nebo liberální?
6) Jak lze vysvětlit a hodnotit myšlenku hledání dokonale dobré obce?
7) Srovnej rozdělení občanů obce a částí duše?
8) Jak spolu souvisí spravedlnost v obci a spravedlnost jednotlivce?
9) Co znamená slovo Utopie? Jaká znáš utopická díla? Proč utopie existují?

Úkoly:
– Na základě posledního úryvku z Ústavy se pokus nakreslit srozumitelný diagram tzv. platónské úsečky a vysvětli, co vlastně znázorňuje!
– V čem spočívá Wattsova kritika (poslední text) racionalizmu? Jak souvisí s Platónem? V čem může být oprávněná a v čem zase ne?

Texty:

369c Tedy dále: přibere-li si jeden druhého pro svou potřebu v jedné věci a dalšího zas v druhé, tu je-li takovýchto potřeb mnoho, shromáždí se v jednom bydlišti mnoho lidí jako vzájemní společníci a pomocníci – a toto společenství lidí, žijících pospolu, jsme nazvali obec.

372e My tedy nesledujeme obec toliko v jejím vzniku, nýbrž i obec žijící v rozmařilém nadbytku. Snad ani to není špatné. Neboť když obec sledujeme až tak daleko, pak bychom asi mohli vypozorovat, jak a kde se spravedlnost a nespravedlnost do obcí dostávají. Tedy opravdová obec, ta, jakou jsme probrali v naší úvaze, mi připadá jako obec zdravá, chcete-li však ještě, podíváme se v našem zkoumání i na město zpuchřelé, nic nám v tom nebrání.

374a Shodujeme se snad, pokud si pamatuješ, že je nemožné, aby jeden člověk dobře vykonával více činností.

420b Ježto my přece nebudujeme svou obec se zřetelem k tomu, aby v ní byla jedna skupina nanejvýš šťastná, ale aby takovou pokud možno v co největší míře byla celá obec. Domnívali jsme se totiž, že právě v takové obci nejspíše najdeme spravedlnost, a v té hůře spravované zase nespravedlnost. Vytváříme šťastnou obec ne tak, že bychom v ní vytřídili jen několik málo šťastných jedinců, ale vytváříme ji šťastnou jako celek.

423a A pokud bude tvá obec spravována s rozvahou tak, jak také byla uspořádána, bude největší a to, myslím, nejen svou proslulostí, ale největší v tom pravém smyslu slova …Takto velikou obec nenajdeš snadno – třebas jen jedinou – mezi Řeky ani mezi barbary …

424a Vždyť výchova a řádně udržované vzdělávání vytvářejí zdatné povahy a zase řádné povahy, když takovéto vzdělávání přijímají, se stávají lepšími, než byly, a to jak ve všem ostatním, tak také v plození, jako je tomu i u ostatních živočichů.

427e Myslím si, že naše obec, pokud je ovšem založena správně, je dokonale dobrá. Je zřejmé, že je moudrá, statečná, rozumná a spravedlivá.

428c-d Existuje v obci, již jsme právě založili, u některých jejích občanů nějaké vědění, které se netýká porad o něčem jednotlivém z toho, co se v obci děje, nýbrž porad o obci celé, to jest, jak se má co nejlépe chovat sama vůči sobě a vůči ostatním obcím?

428e Tak tedy pro svou nejmenší skupinu a svou část a pro vědění, vlastní této skupině, to jest pro to, co stojí v čele a řídí, by byla obec, založená na přirozených principech, moudrá jako celek. A jak se zdá, tento stav vzniká v této nejmenší skupině přirozeně, a jen jí přísluší podílet se na tom vědění, jež jediné ze všech ostatních druhů vědění máme nazývat moudrostí.

434a Ale podle mne každý, kdo je svou přirozeností řemeslníkem nebo nějak výdělečně činným pracovníkem, bude, pozvedne-li se svým bohatstvím, množstvím stoupenců, mocí nebo něčím podobným, usilovat o to, aby se dostal do skupiny válečníků; nebo někdo z válečníků se bude zas snažit proniknout mezi poradce a strážce – ač toho není hoden. A jestliže si tihle lidé prohodí navzájem své nástroje a své úděly nebo jestliže se bude týž člověk snažit dělat tohle všechno zároveň, tehdy bude, jak si myslím já – a snad i ty, takovéto přeskupování a mnohostranná činnost jednotlivců zkázou obce.

434e Je tato představa spravedlnosti i tam, kde se vztahuje na každého jednotlivého člověka? Dobře víme, že spravedlnost se může vyskytovat jen v obci, která je dobrá. Co se nám objevilo tam, to zde přenášejme na jednotlivce, a bude-li se to shodovat, bude to dobré. Objeví-li se ale v jednotlivci něco odlišného, vrátím se zpět k obci a prozkoumáme to znovu. A budeme-li to porovnávat a navzájem třít jedno o druhé, snad dosáhneme toho, že tu spravedlnost vyšlehne, jako když se třou dřeva, …

435b Tedy ani spravedlivý muž se nebude vzhledem k vlastnímu vzoru spravedlnosti nijak lišit od spravedlivé obce, nýbrž jí bude podobný.

436a Tohle je však už obtížné: činíme všechny úkony týmž principem, anebo, jsou-li úkony tři, každý jiným? Jedním poznáváme, druhým se vzněcujeme, nějakým třetím se naplňujeme žádostivostí po libých pocitech při jídle, plození a podobně.

441e Musíme mít tedy na paměti, že i každý z nás bude spravedlivý tehdy, když v něm každá jeho část bude konat to, co jí přísluší, a když i on sám bude konat, co konat má. Rozumové části tedy přísluší vládnout, protože je moudrá a prozíravě bdí nad celou duší, kdežto vznětlivá část má rozumovou poslouchat a být jí nápomocna?

443c-d Spravedlnost by se netýkala vnějšího projevu člověka, ale vnitřního, jemu bytostně vlastního dění a všeho, co se k němu vztahuje: zde člověk nesmí připustit, aby nějaká jeho část vykonávala jí cizí úkony a aby ty tři druhy, které jsou v jeho duši, konaly navzájem mnohé činnosti jedna místo druhé, nýbrž musí dbát, aby si opravdu dobře zařídil věci vlastní jeho osobě, aby ovládl sebe sama, aby se uvedl v řád, aby se stal přítelem sobě samému a aby tyto tři své části dokonale sladil jako tři hlavní tóny stupnice … aby vznikl z mnohých částí jeden jediný celek, rozumový a sladěný.

509d Uvědom si tedy, řekl jsem, že podle našeho výkladu jsou tu dva činitelé, a jeden že vládne nad rodem a místem poznatelným myslí, kdežto druhý nad viditelným. Tedy stejně jako bys vzal úsečku (AB) rozdělenou na dva nerovné úseky, a oba, tj. úsečku náležející druhu viditelnému zrakem (AC) a úsečku náležející druhu poznatelnému myslí (CB), bys rozdělil v témž poměru, budeš mít podle stupně vzájemné jasnosti či nejasnosti věcí ve zrakem viditelném druhu jeden podúsek jako obrazy. Pod těmito obrazy míním na prvém místě stíny, na druhém podoby jevící se na vodách a na tom všem, co má neprůsvitný, hladký a lesklý povrch,a vůbec všechno takové. Potom měj za druhý podúsek (DC) to, nač je tohle všechno podobno, to jest živočichy kolem nás, všechno rostlinstvo a výrobky všeho druhu.

Teď zase uvažuj o úseku poznatelném myslí, jak je třeba dělit jej! Jako v jedné jeho části (AC) je duše, užívající napodobených věcí už v předchozím podúseku (AC) nucena konat svá zkoumání na základě předpokladů, přičemž nepostupuje k počátku, nýbrž ke konci (DC), tak zase ve druhém úseku (CB), vedoucímu k absolutnímu prvopočátku, vychází duše z předpokladu, a postupuje jen svou cestou za pomoci idejí samých o sobě, bez obrazů, jež jsou vlastní jen jeho prvnímu úseku (AD)

________________________________________________________________________________

Dualismus mysli a těla má zřejmě svůj původ v dosti nemotorném pokusu popsat schopnost i moc inteligentního organismu ovládat sebe sama. Kdysi se zdálo docela rozumné uvažovat o části ovládané jako o věci jedné, a o té ovládající jako o části druhé. Tímto způsobem však byla vědomá vůle postavena do protikladu k nekontrolovaným touhám a rozum do protikladu vůči instinktu. V určité fázi vývoje jsme naučeni svou identitu, své jáství, soustředit do části ovládající – do mysli – a část ovládanou pak považovat jen za jakési naše vozidlo. Takto však naší pozornosti uniklo, že organismus jako celek – z větší části nevědomý – používal vědění a rozum k tomu, aby sám sebe ovládal a informoval. O své inteligenci jsme se domnívali, že sestupuje z jakési vyšší oblasti, aby nad naším tělesným vozidlem převzala svou vládu.

A.W. Watts, Radostná kosmologie

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: