Školní weblog

Antika, šestá hodina, 6. 10. 08

Posted by pitvok on Listopad 11, 2008

democritus_1628_brugghen

Obsah hodiny:
S pomocí zlomků z Démokrita jsme se pokoušeli rekonstruovat jeho teorii poznání a etiku.  Snažili jsme se zdůvodnit tezi J. P. Vernanta o politickém původu řeckého myšlení a zabývali jsme se významem řeckého písma a řecké vzdělanosti v politcko – filozofickém kontextu. Výchozí otázka semináře zněla: „Jak spolu souvisí řecká politika a metafyzika.“ Pokoušeli jsme se také definovat, co je to metafyzika.

______________________________________________________________________________________________________

Použité texty:
Pomfil, Kosmos a živly
J. P. Vernant, Počátky řeckého myšlení
Z. Kratochvíl, Mýtus, filozofie, věda
E. Hussey, Presokratici
http://evans-experientialism.freewebspace.com/democritus.htm (zdroj pro Démokritovy zlomky)

_______________________________________________________________________________________________________

Otázky a úkoly:
1) Proč neměl Platón údajně rád Démokrita a nechal zničit jeho spisy?
2) Shrň v několika bodech zásady Démokritovy etiky
3) Shrň v několika bodech zásady Démokritovy epistemologie
4) Jak lze vysvětlit pojem metafyzika?
5) Proč je Démokritos řazen k předsokratikům, když to byl současník Sókratův a Platónův?
6) Vysvětli, proč je výhodné či užitečné udělat to, co, jak tvrdí Patočka, dělali Řekové, tj. „převést na první pohled nepřebernou a nekonečnou rozmanitost na konečný a přehledný počet počátků“!
7) Vysvětli, v jakém smyslu spolu souvisí politické uspořádání řecké obce a řecké myšlení!
8) V čem vidíE. Hussey atomistický antiintelektualismus?
_______________________________________________________________________________________________________

Texty:

1) Vernant, Počátky řeckého myšlení

Vznik polis, zrození filosofie: tyto dva jevy spolu úzce souvisí a je patrné, že racionální myšlení v jeho počátcích nelze oddělit od společenských struktur řecké obce. Když Aristotelés definuje člověka jako politického živočicha, dává tím najevo, co odlišuje řecký rozum od současného rozumového myšlení. V Aristotelově pojetí je homo sapiens homo politicus, neboť sám rozum je svou podstatou politický. Právě na této politické rovině se v Řecku rozum vyslovil a zformoval. Společenská zkušenost se mohla pro Řeky stát předmětem reflexe, protože byla v obci předmětem veřejné rozpravy a argumentace. Soumrak mýtu začal tehdy, když první mudrci otevřeli diskusi o lidském řádu, pokusili se jej definovat, převést ve formulace přístupné pochopení, a uplatnit i zde normu čísla a míry. Tímto způsobem se objevilo a vymezilo myšlení ve vlastním slova smyslu politické, se svým slovníkem, pojmy, principy, teoretickými pohledy, myšlení nezávislé na náboženství.

V řeckém myšlení musí společenský svět podléhat číslu a míře, příroda však je jakoby vydána na pospas přibližnosti a neplatí tu ani výpočet, ani přesný úsudek. Řecký rozum nabyl své podoby ne v jednání člověka vůči věcem, nýbrž v jednání lidí mezi sebou.
__________________________________________________

2) Patočka, Gramatta a Stoicheia v řecké filosofii

Že rozmanitost na první pohled nepřeberná a nekonečná může být převedena na konečný a přehledný počet počátků, je motiv charakteristický pro řeckou filosofii a vzdělanost vůbec. Odtud pak přešel do evropské vzdělanosti obecně. Mohlo by se tvrdit dokonce, že patří k jakýmsi prafenoménům, které názorně vyjadřují její originální ráz a odlišnost od jiných kultur. Nikde od nejstarších dob až po dnešek není tento motiv stejně živý. Je obraz tak plodný a hluboký, že v něm možno spatřovat jakousi zárodečnou buňku i symbol vší evropsky pochopené racionality.
___________________________________________________

3) Kratochvíl; Mýtus, filosofie, věda

„Nic nevíme, neboť pravda je v hloubce.“. Je to hlubina atomárního světa nepřístupná smyslům. Atomární oblast má umožnit poznání nekonečného světa, neboť atomy jsou přes svou rozmanitost všude stejné povahy, takže nekonečnost světa pojatá prostorově a časově není překážkou jeho poznatelnosti.“

Přechod od jevu k základu a od zvyku či úmluvy k FYZIS je tradiční a trvalou hodnotou filozofie. V Démokritově podání je to však současně přechod od kvality ke kvantitě, k atomům. Kvantita je prvotní fyzikální realitou, zatímco kvalita je pouhým smyslovým jevem, zdáním Pravá skutečnost je myšlená, a ne vnímaná, a přesné myšlení se týká kvantity. Atomy jsou ryze kvantitativní, nemají žádné jakosti. Jsou to myšlená pevná tělíska, určená pouze tvarem a velikostí.
_______________________________________________

4) E. Hussey, Presokratici

I když byli současníky Sókrata, jejich úvahy se tradičně a odůvodněně řadí pod záhlaví „předsókratovské“, neboť atomistická teorie je poslední a největší originální pokus o onen druh fyzikální spekulace, který počal u Míléťanů. …V jednom ohledu byl atomistický systém převratný. Všichni jeho předchůdi tvrdili, že srozumitelnost a racionalita veškerenstva vposledku závisí na jeho podřízenosti božské síle, která je v jistém smyslu vědomá a inteligentní. Atomisté šli proti celé tradici, odstranivše ze soupisu nejzazších složek všechno mentální. … Z toho nakonec plynulo, že celá historie univerza bylo určena bezsmyslnou nutností vnitřně postiženou v zákonech ovládajících srážky a vazby atomů, silou zbavenou veškeré vnitřní náklonnosti k lepšímu a veškerého ohledu na přání a požadavky takových náhodných vedlejších produktů, jako jsou vědomé bytosti.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: