Školní weblog

Antika, osmá hodina, 20.11. 08

Posted by pitvok on Listopad 26, 2008

Když Deleuze vyzývá k tomu, aby se filozofie věnovala nikoliv věcem a podstatám, nýbrž událostem a pohybům, jde mu mimo jiné o to, promyslet znovu problém identity. V této souvislosti mluví o nových „způsobech individuace“: „Nás totiž zajímají způsoby individuace, které už nejsou individuací věci, osoby nebo subjektu: například individuace jedné hodiny, dne, krajiny, klimatu, řeky anebo větru.“ Identita věci, tj. to, že věc zůstává sama sebou, že stůl je stále stolem, bývá určována vzhledem k trvání, vzhledem k tomu, co zůstává ve všech změnách stejné. Když ale obrátím pozornost k větrům a krajinám, k okamžikům a náladám, stává se určení věci z hlediska trvalosti téměř nedosažitelným, protože z věcí se stávají události.

heraclitus1

Obsah semináře:
Tématem této hodiny byl Hérakleitos a jeho místo v řeckém myšlení. Oproti eleatským zastavitelům bytí jsme Hérakleita chápali jako myslitele změny, vzniku a živého. Zastavili jsme se opět u náboženských souvislostí jeho myšlení, především u jeho vztahu k mystériím. Všimli jsme si formy řeči, kterou Hérakleitos používá a srovnávali ji z věšteckými výroky. Hérakleita lze chápat jako myslitele na hranici mezi náboženským a racionálistickým přístupem ke skutečnosti. Analyzovali jsme jeho pojmy logos, společné, zápas, oheň a pokoušeli jsme se odhalit zkušenost, z které Hérakleitos ve svém myšlení čerpal.

Použité zdroje:
F. Nietzsche, Filosofie v tragickém období Řeků
Mýtus a logos, nakl. ICV
Hérakleitos, Řeč o povaze bytí
Z. Kratochvíl: Filozofie živé přírody
http://www.fysis.cz/Herakleitos
Otázky a úkoly:
1) Jak se u Hérakleita projevuje jeho vztah k mystériím?
2) Jaký je podle Kratochvíla rozdíl mezi básnickou a pojmovou řečí?
3) Vysvětli zlomek „Veškerenstvo řídí blesk.“!
4) V jakém smyslu je u Hérakleita oheň základem skutečnosti?
5) V čem se Hérakleitovo myšlení blíží filozofii klasické doby a v čem se od ní liší?
6) Jakým způsobem myslí Hérakleitos pojem identity ( v porovnání s Parmenidem)?
7) Jaké druhy lidí Hérakleitos rozlišuje?

Texty:

1) Hérakleitos:
B 14: Komu věští Hérakleitos z Efesu? tulákům nocí – mágům, bakchantům, lénaím, mystům

1) LOGOS a ROZUM
B 50: Naslouchajíce, je moudré souhlasit ne se mnou, ale s řečí, zvědět jedno – všechno
B 116: Všem lidem patří poznávání sebe sama a uvažování
B 74: Mít na paměti, že není třeba být jako děti rodičů, proště řečeno, jako posluchači pouček.
B 112: Uvažovat – největší zdatnost a moudrost, mluvit a konat pravdivé věci, vnímajíc podle přirozenosti
B 2: Přes společný jsoucí logos, mnozí žijí, jako když mají své vlastní vědomí.
B 45: Ani ten, kdo prošel všechny cesty, nenalezne hranice duše – tak hluboký má logos.
B 115: K duši patří logos, který roste sám sebou.
B 95: Vzdělání je druhé slunce pro vzdělané.

2) SPOLEČNÉ, STEJNÉ
B 114: Je třeba upevňovat se tím, co je společné všem, když se mluví s rozumem, tak jako se obec upevňuje zákonem, a ještě silněji
B 113: Společné je všem vědomí.
B 80: Je-li třeba, je zápas oním společným, a právo je sporem, a všechno vzniká sporem i podle onoho potřebného.
B 89: Pro bdící je svět jeden a společný, ale každý ze spících se obrací k vlastnímu.

3) PROTIKLAD, SPOR, NESHODNOST, ZÁPAS
B 8: Protikladné – shodné
(A z neshodných věcí nejkrásnější harmonie a všechno vzniká sporem)
B 51: Nechápou, jak neshodné spolu navzájem souhlasí; protikladná harmonie jako u luku a lyry.
B 53: Zápas je všech otec, všech král, a jedny předvádí jako bohy, jiné jako lidi; jedny činí otroky, jiné svobodnými
B 77b: Naše žití je smrt jiných a žití jiných je naše smrt.
B 62: Nesmrtelní – smrtelní; smrtelní – nesmrtelní; jsou živí smrtí těch druhých, jsou mrtvi životem těch prvních.
B 61: Moře – voda nejčistší i nejnečistější; pro ryby pitná i spásná, pro lidi nepitná a záhubná.
B 60: Cesta – nahoru, dolů, jedna a táž

4) JEDNO
B 10: Stýkající se – celé a necelé, shodné a neshodné, souzvučné a nesouzvučné, a ze všeho jedno a z jednoho vše
B 41: To jedno moudré – vědět, že důmysl, byť kterýkoliv, všechno řídí skrze vše.
B 32: To jedno moudré – samotné nechce i chce být zváno Diovým jménem.

5) VZNIK, PLYNUTÍ
B91: Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky, (podle Hérakleita, ani se nelze týmž způsobem dvakrát dotknout smrtelného jsoucna, neboť se rozptyluje a zase spojuje, pronikavostí a rychlostí proměny; zrovna tak se ho nelze dotknout ani znovu ani dříve, neboť se zároveň spojuje i odlučuje a přibližuje a vzdaluje.
B 49a: Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme

6) OHEŇ
B 30: Kosmos, stejný pro všechny, neučinil žádný z bohů ani lidí, ale vždy byl a je a bude – stále živý oheň, který se zažehává podle míry a uhasíná podle míry
B 64: Toto veškerenstvo řídí blesk
B 66: Oheň, který přichází, všechno tříbí i odhalí.
B 90: Ohněm se mění všechno a vším se mění oheň, tak jako zlato za zboží a zboží za zlato.
B 31: Obraty ohně – nejprve moře; a z moře – napůl země, napůl blýskavice

2) Mýtus a logos
Hérakleitos je prvním řeckým filosofem, jehož doslovné fragmenty se nám dochovaly. Třebaže zůstává se svými básnickými výroky ještě lapen v mytickém diskurzu, projevuje se u něj rozhodující obrat k racionálnímu smýšlení, které vychází z toho, že skutečnost je řízena univerzální zákonitostí a od mýtu získává odstup především tím, že vylučuje každé individuální stanovení účelu, stejně jako bohy dané uspořádání světa.

3) F. Nietzsche, Filosofie v tragickém období Řeků
… Nevidím nic než vznikání, Nedejte se klamat! Je to ve vašem krátkozrakém pohledu, nikoliv v podstatě věcí, domníváte-li se, že vidíte pevnou zemi kdesi v moři vznikání a zanikání. Používáte jména věcí, jako by měly trvání; ale ani proud, do něhož podruhé vstupujete, není týž jako ten prvý …“ To věčné a samojediné vznikání, celková nestálost všeho skutečného, které jen neustále působí, stává se a není, jak učí Hérakleitos, je děsivou a omračující představou a ve svém účinku nejspíše podobná pocitu ztráty důvěry v pevnou zemi při zemětřesení. Byl k tomu zapotřebí podivuhodná síla přeměnit tento pocit v protiklad, ve vznešenost a šťastný údiv.

4) Z. Kratochvíl: Filozofie živé přírody
Básnická řeč ví o tom, že přirozenost lze uchopovat různě, i když ne libovolně, přesněji: ne svévolně. Je třeba naslouchat přirozenosti a pomáhat jí vyjevovat její pestré nabídky významů. Věcná řeč, zvláště řeč pojmová, ale často propadá iluzi, že „chytila kočku tím jediným možným a správným způsobem, a že ta kočka zástala živá.“
Pojmová řeč a zvláště formalizovaný jazyk vědy nebo některých stylů filosofie staví proti naší svévoli bezpečnostní hráz jinak než řeč básnická. V rámci formalizovaného jazyka nelze dělat nic jiného než formálně dedukovat nebo konstruovat. Cokoliv jiného by bylo falsifikací, porušením pravidel hry. Způsob formalizace jazyka nebo způsob zavedení pojmů v řeči je v rámci této úrovně závazným prostředkem přístupu k pravdě. Totiž k pravdě, která se objevila jako jednoznačná, pravda o jsoucnu, které „jest“;
Znovuodkrytí zasutého smyslu pro fysis je možné až tehdy, kdy padá fundamentalismus a kdy se odkrývá bezedná hloubka úrovní pravdy. Tam někde dole vyvěrá fysis, ale ne „na dně“, nýbrž v pouhém „tam“ jakožto poukazu. Vyvěrá ze zející propasti a ne z definované úrovně popisu.

5) http://www.fyzis.cz
O té řeči, k jejímuž naslouchání nás Hérakleitos svým spisem vybízí, víme, že je odlišná od té jeho vlastní, napsané (B 50) – a tím spíš od řečí běžných lidí (B 108). Ti jsou přece „vždy nechápaví“, zatímco ona řeč je „vždy platná“ a „všechno se děje podle ní“ (B 1). Stojíme tedy nechápavě před řečí, neboť jsme ji neslyšeli; a Hérakleitos nám rovnou říká (B 1), že to tak zůstane i poté, co uslyšíme. Prý proto, že jsme nezkušení (B 1), taky proto, že se míjíme se skutečností (B 17, B 72) a jsme vůči ní tak hluší, jako bychom ani nebyli (B 34). To vše proto, že nejsme probuzení (B 1). Nebýt mnohokrát zřetelně vyslovené sluchové metafory, mohli bychom být na pochybách, zda vůbec ono záhadné klíčové slovo logos nepřekládáme úplně scestně. Může mít přece tolik různých významů! Kromě mnoha jiného může znamenat třeba: „slovo, výraz, rozmluva, určitá řeč, zapsaná řeč, kapitola knihy, řeč jako schopnost mluvit a myslet, příběh, pověst, výrok, věštba, přísloví, poměr nebo úměrnost, počet, účet, úvaha, určení, názor, důvod, rozkaz, důkaz, rozum, pojem i jeho definice, smysl…“

Advertisements

5 komentářů to “Antika, osmá hodina, 20.11. 08”

  1. Petra said

    Dobrý den, ráda bych předem poděkovala za opravdu výborný seminář a přednes, jehož jsem svědkem ve vašich hodinách :o) Z důvodu nemoci bohužel momentálně nejsem schopna docházet na vaše hodiny a zápočtový test se blíží. Chtěla jsem se tudíž optat na termín zápočtového testu? Děkuji Petra

  2. vitpokorny said

    Dobrý den, tak zápočet byl původně plánován na leden, je to napsáno zde: https://vitpokorny.wordpress.com/2008/10/05/seminar-z-anticke-filozofie/
    Situace se ale poněkud zamotala, zápočty totiž může udělovat jen pan Havlíček, takže teď vůbec není jisté, jak to vlastně bude. Řešení bych se měl dozvědět tento týden zveřejním ho zde.
    Jinak děkuji za kladné hodnocení, velmi si toho cením (vážně).

  3. student said

    Dobrý den, moc se omlouvám, že obtěžuji, ale chtěla jsem se zeptat, zda ten pohovor, který je nutný k zápočtu, bude u vás či u pana Havlíčka a jestli nevíte, k čemu se bude vázat. Děkuji moc a přeji hezký den, Z.

  4. vitpokorny said

    Vůbec se neomlouvejte, jsem naopak rád, že sem někdo napíše, to je super. Jinak pohovor bude u pana Havlíčka a bude se týkat některého z témat, které si sami vyberete.

  5. student said

    Děkuji moc za odpověď, Zdeňka :-)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: