Školní weblog

Úvod do filozofie – 2. hodina, 20.11.08

Posted by pitvok on Listopad 26, 2008

Obsah semináře:
Ve druhé hodině jsme se věnovali historickému a pojmovému přehledu toho, co nás bude zajímat. Rozebírali jsme základní body obratu v dějinách západní filozofie a snažili se charakterizovat ty směry východního myšlení, které nás budou zajímat. Jako body obratu v dějinách evr. filozofie jsme stanovili: 1) Obrat od mýtu k logu a vypracování klasické řecké racionality; 2) obrat ke křesťanství; 3) novověký obrat k experimentu a k myšlení subjektu (descartovský obrat); 4) odvrat od racionální metafyziky ve druhé pol. 19. století (Nietzsche, Marx, Kierkegaard, atd.); 5) New Age: obrat ke globálnímu myšlení a skleróza tradiční filozofie. Rozhodli jsme, že z východního myšlení se budeme věnovat filozofujícímu buddhismu, taoismu, zenbuddhismu a konfucianismu. Zabývali jsme se také pojmem „paradigma“ (viz T. Kuhn, Struktura vědeckých revolucí)

Použité zdroje:
Hérakleitos, Řeč o povaze bytí, překl. Kratochvíl, Kosík
Augustinus, Vyznání
Francis Bacon, Veliké obnovení věd
R. Descartes, Principy filozofie
F. Nietzsche, Tak pravil Zarathustra
F. Capra, Bod obratu
A. Chang, Dějiny čínského myšlení
Buddhist studies

Otázky pro závěrečný esej:
Stručně charakterizuj kterýkoliv z uvedených bodů obratu v dějinách západního myšlení nebo jeden z jmenovaných myšlenkových směrů východu.

Texty:

1) Hérakleitos
Prohledával jsem sebe sama. Všem lidem patří poznávání sebe sama a uvažování.
Modlí se k sochám daimónů, které neslyší, jako slyšíme my, které nedávají, stejně jako nepožadují.
Očisťují se marně krví jsou poskvrněni, jako by ten, kdo vstoupí do bláta se blátem chtěl omývat. A modlí se k těmto sochám, jako kdyby hovořili s domy; nepoznávají, co jsou bohové a héroové zač.

2) Augustinus
Tak jsem vystupoval jako po stupních od poznání těla k poznání duše, jež cítí pomocí těla; odtud k její vnitřní mohutnosti, jíž tělesné smysly oznamují vnější dojmy, kam až sahá hranice pudu u zvířat; odtud konečně k mohutnosti soudné, jíž jest vlastní pronésti úsudek o tom, co tělesné smysly pojímají. A také tato schopnost, poznavši, že ve mně podléhá změně, pozvnesla se k vyššímu stupni své chápavosti, osvobozujíc myšlenku od obyčejnosti a neklidu obrazotvornosti, aby nalezla světlo, … že totiž nezměnitelné má přednost před měnitelným. Tak konečně dospěla až k tomu, co oko lidské s bázní vidí až v blesku

3) Francis Bacon
Předmluva. O stavu věd, že je neutěšený a nepříliš ze zlepšuje: dále o tom, že lidskému rozumu je třeba otevřít jinou cestu než tu, kterou znali naši předkové, a že je nutné opatřit mu jiné pomocné prostředky, aby mysl mohla použít svého práva nad přírodou.
Je třeba otevřeně říci, že onu moudrost, kterou jsme načerpali od Řeků, je nutno pokládat za jakési dětství vědy a že také skutečně má to, co je vlastní chlapcům, to jest, že si ráda popovídá, ale že je neschopná sama něco zplodit.
Lidský rozum, který pozoruje budovu tohoto vesmíru z toho hlediska, jak vypadá její stavba, vidí ji jako labyrint, kde je mnoho nejistých cest. Je nutno vydat se na cestu, která neustále vede množstvím zkušeností a jednotlivých věcí, jsouc přitom ozářena nejistým světlem smyslů. Ve věcech tak obtížných nelze spoléhat ani na sílu lidského úsudku, ani na nějakou šťastnou náhodu, neboť … je nutno jít podle niti, cesta musí být zajištěna bezpečnou metodou.

4) Descartes
A tak, když jsem řekl, že tento výrok: já myslím, tedy jsem, je první a nejjistější ze všeho, co se komukoli naskýtá při správném filosofickém postupu, nepopřel jsem tím, že je předtím třeba vědět, co je myšlení, co existence, co jistota; a rovněž, že není možné, aby to, co myslí, neexistovalo, a podobně. Aby se však vědělo, že naše mysl je poznávána nejen dříve a jistěji, ale dokonce zřejměji než tělo, je třeba dále poznamenat, že něčemu nejsoucímu nemohou přináležet žádné stavy nebo kvality, což je zcela známo přirozeným světlem rozumu. A tak, kdekoli nějaké odhalíme, tam se nutně nalézá věc čili substance, které náležejí. A čím více jich v oné věci čili substanci odhalíme, tím jasněji ji poznáme. To, že v naší mysli odhalujeme více než v čemkoli jiném, je zjevné z toho, že vůbec nic nemůže způsobit, abychom, když poznáváme něco jiného, nebyli tím, co poznáváme, ještě mnohem jistěji přivedeni k poznání naší mysli.

5) Nietzsche
Jestliže jsem kdy tichá nebesa nad sebou rozpjal a na vlastních křídlech letěl do vlastních nebes: jestliže jsem ve hře plul hlubokými dálkami světla a mé-li svobody přilétla ptačí moudrost: – takto však dí ptačí moudrost: „Hleď, není Nahoře, není Dole. Dokola převrať, vymršť se ven, zpátky se vrz, ty lehký! Zpívej! Nemluv již! – Zda nejsou vše slova stvořena pro těžké tvory? – Zda lehkému nelžou vše slova? Zpívej! Nemluv již!“ Ó jak bych horečně neprahl po věčnosti a svatebním prstenu prstenů – po kruhu návratu?

6) F. Capra:
Paradigma, které nyní ustupuje, ovládalo naši kulturu po několik staletí, během nichž utvářelo moderní západní společnost a významně ovlivnilo ostatní svět. Toto paradigma sestává z množství zakořeněných idejí a hodnot, k nimž patří představa vesmíru jako mechanické soustavy složené z elementárních stavebních částic, představa lidského těla jako stroje, představa života ve společnosti jako kompetitivního boje o přežití, víra v neomezený materiální pokrok dosažitelný ekonomickým a technologickým růstem a v neposlední řadě i přesvědčení, že společnost, v níž je žena všude podřízena muži, je společností uspořádanou podle základního zákona přírody. Všechny tyto předpoklady byly nedávnými událostmi osudově zpochybněny a jsou nyní podrobovány radikální revizi.

7) Buddhismus
Karma: A Buddha pravil: – Dědictvím bytostí jsou účinky jejich činů dobrých a zlých a jen na nich závisí jejich budoucnost, jen účinky činů jsou příčinou, proč lidé nejsou všichni stejní
Čtyři pravdy:
Hle, mniší, toto je Vznešená pravda o strasti. Zrození je strastné, stáří je strastné, nemoc je strastná, smrt je strastná. Být spojen s tím, co člověk nemiluje, je strastné, být odloučen od toho, co má rád, je strastné, nemít to, po čem člověk touží je strastné. Zkrátka pět forem lpění je strastných.
A zde je vznešená pravda o příčině strasti. Je to žízeň, která podněcuje znovuzrození a znovu stávání se, založená na vášnivé chtivosti, která zde i onde nalézá vždy nové potěšení, to jest žízeň po rozkoších smyslů, žízeň po bytí a stávání se a žízeň po nebytí.
A zde je vznešená pravda o ukončení strasti. Je to úplné ukončení oné žízně: její zanechání, její zavržení, osvobození se a odpoutání se.
A zde je vznešená pravda o stezce, která vede k ukončení strasti. Je to vznešená osmidílná stezka vedoucí k poznání: správný život, správné myšlení, správná řeč, správné skutky, správný způsob obživy, správné usilování, správná pozornost, správné soustředění.

8) Taoismus, Mistr Čuang, Vnitřní kapitoly
Tak je i zrození doprovázeno smrtí a smrt je doprovázena zrozením, nemožnost doprovází možnost a možnost nemožnost, jakmile se něco tvrdí, něco se popírá, neboli jak něco popíráme, už tím něco tvrdíme. Osvícený člověk proto nepůjde tou cestou a bude nazírat všechno z hlediska nebe. I on má Toto, ale Toto je zároveň Ono a každé Ono je mu současně Toto. Každé Ono u něho zahrnuje jednotu tvrzení i popírání a tak je tu otázka, zda má ještě vůbec Ono a Toto, nebo je už nemá? Tento stav, v němž Ono a Toto už nestojí proti sobě, nazýváme osou Taa, ta osa zaujímá místo vprostřed kruhu, odtud odpovídá všemu a navěky, neboť každé její trvzení je jedinou nekonečností, každé její popírání je jedinou nekonečností.

9) Taoismus, Lao’C, Tao Te Ting
Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a něměnné Tao;
jméno, kterým lze pojmenovat, není věčné a neměnné jméno.
Bezejmenné je prapočátkem Nebe a Země. Pojmenované je Matkou všeho stvoření
Proto ten, kdo zůstává bez žádosti proniká k jádru této tajemnosti;
Kdo je naplněn žádostmi, postihuje jen vnější tvářnost věcí.

10) Konfucianismus
Cesta velkého učení spočívá v následujícím: Zářící ctnosti je umožněno, aby zářila, k lidu je přistupováno jako k vlastním příbuzným, míří se až k nejzazšímu dobru. Známe-li cíl, pak máme jistotu, máme-li jistotu, dokážeme být kldiní, jsme-li klidní, zůstáváme v míru, jsme-li v míru, dokážeme se zamyslet, a dokážeme-li se zamyslet, pak dosáhneme svého. Každá věc má kořen a větve, každá událost má konec a začátek. Vědět, co je dříve a co později, znamená přiblížit se Cestě.
Ti, kdo v dávných dobách umožňovali jasné ctnosti, aby zářila po celém světě, nejdříve dávali do pořádku svůj stát. Pakliže chtěli dát do pořádku stát, nejdříve zjednávali harmonii ve své rodině. Pakliže chtěli zjednat harmonii v rodině, nejdříve zušlechťovali sami sebe. Pakliže chtěli zušlechtit sami sebe, nejdříve činili správným své srdce/mysl. Pakliže chtěli učinit správným své srdce/mysl, nejprve učinili upřímnými své záměry. Pakliže chtěli učinit své záměry, nejprve zdokonalovali své znalosti. Dokonalá znalost je založena na zkoumání věcí.

11) Zenbuddhismus neboli čchan:
Podstatou cesty je absence jednotlivých objektů, podstata není s ničím srovnatelná, je zbavena poznání, probuzení, i působící činnosti, zbavena dharmy pohybu i nehybnosti. Nemůže v ní vzniknout duchovní země ani mentální země. Je bez cesty sem i tam, bez vnitřku, vnějšku i středu, bez místního určení. Není klidem. Je bez soustředění i bez rozptýlení. Je bez prázdnoty a beze jména. Je to absence jevů. absence myšlenek, absence úvah. Nemůže se jí dotknout poznání ani pohled. Nelze ji zakoušet. Přirozenost Cesty je naprosto nepostižitelná. (Šen-chuej, Učení o tajuplném)

Je třeba zanechat veškerého záměrného úsilí, všech „záměrů“ mysli, včetně takových jako studovat Buddhovo učení nebo i nazírat prázdnotu. Jde o to, žít co nejpřirozeněji. Jediné na čem záleží, je mysl, již je třeba dovést zpět ke schopnosti čisté intuice. Je třeba nechat mysl, aby se toulala, jak se jí zlíbí, aby mohla zachytit buddhovskou přirozenost v duchovní zkušenosti nazývané osvícení nebo probuzení (WU, japonské SATORI), které označuje stav nerozlišené jednoty, v němž se člověka už nic nedotýká.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: