Školní weblog

Antika, 9. hodina, 27.11.08

Posted by pitvok on Prosinec 11, 2008

Aristotelés: úvod do povahy díla

alex1

Obsah semináře:
Prošli jsme si obvyklý úvod do Aristotela: osoba, dílo, vztah k předchozí tradici. Soustředili jsme se na Aristotelův vztah k Alexandrovi a politické okolnosti Aristotelova života, které se lišili od politické situace předsokratiků i sókratovsko-platónské generace. Upozornili jsme na jiný charakter Aristotelova filozofování a srovnávali ho s jeho předchůdci, jmenovitě s Platónem, Sókratem, Démokritem, Parmenidem, Hérakleitem. Nakonec jsme se pokoušeli určit základním rozdíly mezi Aristotelem a Platónem.

Použité zdroje:
Kratochvíl – Mýtus, filozofie, věda
Patočka, Aristotelés: Přednášky z antické filozofie
Gadamer, Idea dobra mezi Platónem a Aristotelem
B. Vergely, Aristoteles aneb umění moudrosti
K. Berka, Aristoteles
Aristotelés, O duši
M. Foucalt, Theatrum philosophicum
http://www.sparknotes.com/biography/alexander/section2.rhtml
http://temple3.wordpress.com/2007/11/14/revisiting-alexander-and-aristotle/
http://www.phil.muni.cz/fil/antika/texty/10_aristoteles.htm

Otázky a úkoly:
1) Kdo to byl Alexandr Makedonský? Zjistěte si (neznáte-li) historické souvislosti jeho doby.
2) Jak souvisí s Alexandrem Makedonským tzv. helénismus a co to bylo?
3) Co to byla Akademie a Lykeion?
4) Jaký je vztah mezi Aristotelem a Alexandrijskou knihovnou?
5) Jaký způsobem se změnila politická situace v Řecku za vlády Makedonců?
6) Porovnej filozofický styl Aristotelův, Platónův, Hérakleitův, Sókratův a Démokritův. V čem lze mezi nimi nalézt podobnosti a v čem rozdíly?
7) Jak lze popsat základní rozdíly mezi Aristotelem a Platónem
8) Pokus se popsat Aristotelův způsob myšlení pomocí úryvku ze spisu O duši
Texty:

1) Vztah Aristotelés – Alexandr Makedonský
a)
Alexandr vyčítá v jednom dochovaném dopise Aristotelovi, že publikoval některé své spisy, protože si je budou moci přečíst také ti, kdo nevynikají ve věcech ducha jako Řekové
b)
Na svou perskou výpravu vzal Alexandr velkou skupinu vědců, kteří nashromáždili zoologický a biologický materiál, který vedl k některým novým objevům
c)
Aristotelés poskytl racionální odůvodnění Alexandrových antiperských nálad, protože považoval barbary za otroky smyslů, neschopné překonat hedonismus. Alexandr proto ve své představě řeckého heroismu zdůrazňoval čest, sebekontrolu a sebeodpírání jako hlavní ctnosti vůdce.

2) Aristotelés systematik
a)
Aristotelovo dílo sebrali a vydali jeho žáci, kteří údajně také založili (nebo spíše ovládli) knihovnu v Alexandrii (viz tradice Akademie a Lykeionu).
b)
Řekové systematicky vstřebávali kulturní ideje vytvořené jinými kulturami a pak je často prohlašovaly za vlastní.
c)
Pro Aristotela je jádrem filosofování „první filosofie“. Ostatní filozofické obory pro ni  vytvářejí předpoklady a pak jsou zase do jisté míry jejími aplikacemi. Většina z těchto oborů se pak vyvíjí jako samostatné vědy. Vznik věd jejich vydělením z filosofie je novým začátkem vědy, neboť mnohostranně překračuje stré popisné pojetí vědy jako HISTÓRIÁ. Věda vzniklá z odštěpeného filozofického oboru má jasnější metodiku a … má kontext s jinými podobně vzniklými vědami.  Řada věd nyní postupně skládá popis celku světa a jednota těchto věd je založena podobně jako jednota celku světa. (Kratochvíl)

3) Aristotelés vs. Platón
a)
Přichází-li duše odtamtud (tj. z onoho světa, na který nás upomíná), zapomíná to, co tam nazírala; když však opouští tento svět, vzpomíná si na to, co prožila zde. Je to podobné, jako když mnozí lidé upadají ze zdraví v nemoc a zapomenou přitom i písmena, kterým se naučili; naproti tomu při přechodu z nemoci ve zdraví se nikomu nic takového nestává. Avšak život netělesný, který je duši přirozený, se rovná zdraví, tělesnost však je rovna nemoci. Tak se vysvětluje, že duše, když přicházejí odtamtud, zapomínají, co tam prožily, avšak zapomínají na to, co prožily zde, když od nás odcházejí tam. (dialog Eudémos)
b)
Platón nikdy nevydělil rody „lovec“, „kuchař“ nebo „politik“ nedostatečně, jak tvrdí aristotelici; nechtěl se dozvědět, co vlastně charakterizuje druh „rybář“ nebo „lovec, který líčí oka“; chtěl vědět, kdo je to pravý lovec. Kdo?, a nikoli Co? Chtěl hleda autenticitu, ryzí zlato. Místo aby dále rozčleňoval, vybíral, aby sledoval plodný směr, volil mezi uchazeči, aniž by je rozlišoval podle jejich určujících vlastností; podrobil je zkoušce odolnosti proti napjatému luku, která vyřadila všechny, kromě jediného (a právě bezejmenného, nomáda). Ale jak vybírat mezi všemi těmi falešnými (simulanty, takzvanými) a těmi pravými (nezkaženými, čistými)? Ne tak, že bychom odkryli zákon, rozlišující pravé a falešné (pravda zde není postavena proti omylu, ale proti falešnému zdání), ale tak, že nad nimi všemi zahlédneme model: natolik čistý, že se mu podobá čistota čistého, přibližuje se mu a může se s ním poměřovat; model existuje s takovou jistotou, že nicotnost předstírání falešného se naráz ztratí jakožto ne-bytí. S náhllým objevením Odyssea, věčného manžela, mizí falešní nápadníci. (Foucalt)
c)
Aristotelés přejímá Sókratovu a Platónovu metodu zkoumání ve smyslu tázání, ale modifikuje ji tak, aby zahrnula nejen filozofické poznání, ale i poznání přírody.
Rozchází se však s pýthagorejskými a orfickými motivy.
V jeho dochovaném díle nepotkáme mýty.
Pravé jsoucno není zpřístupněno jednorázovým náhledem, ke kterému připravovalo vyprávění mýtů a cvičení s geometrickou idealitou.
K pravému jsoucnu vede vede pracná cesta abstrakce.
Myšlení je především abstrakce čili vyhledávání podstatného odezíráním od nepodstatného
Aristotelés rozvíjí část Platónova odkazu v souvislosti s myšlením sofistů.
Jeho filosofie je zvědečtělá a přísná.
Zvláštní roli má v jeho myšlení zkušenost nabytá při zkoumání živých bytostí: zkušenost cíleného růstu a rozvoje až k nabytí formy charakteristické pro daný druh. (Kratochvíl)
d)
Již Sókratés žil v době, kdy poutající mýtus byl na ústupu. Mytický člověk sice prožívá mohutně svou bezmocnost, ale to je vždy jen bezmoc praktická, které odpomáhá familiarizací světa, magií, mýtem: svět mu nikdy není cizí. Sókratés a Platón místo mýtu postavili nový poměr ke jsoucnu vcelku: LOGOS, který se upíná za jediným posledním cílem, na kterém stojí podle Sókrata lidský život, podle Platóna i celé univerzum. Sókratés i Platón jdou za náboženskou vazbou novými metodami, metodami člověka nemytického, vyšetřujícího logem; ale Sókratés je přece ve službě delfského Apollón a pro Platóna ideje jsou nová božstva. I u Platóna metafyzický zážitek je travestován náboženským a bezmoc vůči jsoucnu vcelku, do něhož jsme postaveni, není nikdy úplně radikální. … Aristotelés však obnovuje situaci, jak je u některých velkých presokratiků: staví se tváří v tvář univerzu bez mytického a náboženského krytí, bez snahy překonat FYZIS. Za těchto okolností filosofie u něho nemohla být, jako u Sókrata a Platóna, všeobecnou nápravou lidského, přiložením božské normy na člověka, nýbrž musila být čímsi zcela autonomním: lidským spasením, odpovědí na výzvu, která je k nám obrácena tím, že člověk jedinýž z celé skutečnosti má možnost výslovného vztahu k jejímu celku.

4) Ukázka z Aristotelova spisu O duši
402a – 404b
Předně asi je nutno určiti, ke které kategorii duše náleží a co jest, zda totiž jest jednotlivinou a podstatou, či jakostí nebo kolikostí anebo některou jinou kategorií, jež jsme stanovili. Za druhé náleží k bytostem možným (DYNAMIS), či jest spíše druhem skutečnosti (ENERGEIA);  Mimoto třeba ještě zkoumati, je-li dělitelná, či nedělitelná, a jsou-li všechny duše stejnorodé, či ne; a nejsou-li stejnorodé, zda se liší druhem, nebo rodem. Dosud totiž vykladatelé a badatelé přihlíželi jenom k duši lidské. Musí však býti vysvětleno, zda pojem duše jest jen jeden jako pojem živé bytosti vůbec, či je-li u každé jednotlivé bytosti jiný, jkao například u koně, psa, člověka, boha, a není-li pak obecný pojem živé bytosti buď vůbec ničím anebo jest jen něčím odvozeným, …

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: