Školní weblog

Filozofie přírody 2, 26.2.09

Posted by pitvok on Únor 26, 2009

Jakou knihu a jakou hru bych vám k dnešnímu tématu doporučil?- kniha – Cormac McCarthy,The Road

hra – Fallout 1 -3

Portmann, Biologie jako světová velmoc na poli techniky

Biologie nyní tak pokročila, že je navíc ve stále se zrychlujícím tempu schopná rozpoznávat mnohé procesy jak v cytoplazmě, tak buněčném jádru, tedy v celé živé hmotě, a pracovat s nimi. Výzkum vzniku života z neživé hmoty se nyní nachází ve stádiu o kterém jsme si ještě před několika málo desetiletími přinejmenším mohli nechat zdát. Dnes stojíme před zcela reálnými možnostmi vytváření živých strojů, napodobování pochodů látkové výměny či tvorby nových, syntetických látek včetně potravin. Velkým tématem dneška také začíná být umělá, kontrolovaná reprodukce, umělé oplodnění a vývin plodu mimo tělo matky. Usiluje se o přesun placentace z mateřského těla do inkubátoru, stanovení pohlaví plodu či o překonání imunitní odpovědi, která až doposud znemožňovala transplantaci tkání z jednoho jedince do druhého. …


Uveďte další úspěchy moderní vědy a techniky

Pokud vůbec chceme pojmout a uchopit bohatství forem, jež v současnosti ničíme a plýtváme, musíme mnohem lépe a hlouběji pochopit vzájemné vztahy mezi živočichy, jejich vztahy k rostlinám a stejně tak i k člověku. Portmann, Biologie jako světová velmoc na poli techniky

Proč potřebujeme lepší pochopení?

F. Capra, Bod obratu, 15-16

Dospěl jsem k přesvědčení, že naše společnost jako celek dnes prochází obdobnou krizí. O jejích četných projevech můžeme každý den číst v novinách. Postihuje nás vysoká inflace a nezaměstnanost, máme energetickou krizi a krizi zdravotnictví, ve znečištěném prostředí dochází k ekologickým katastrofám, čelíme rostoucí vlně násilí a kriminality a tak dále. Základní tezí této knihy je, že toto všechno jsou různé projevy jedné a téže krize a že tato krize je v podstatě krizí vnímání. Vyplývá to ze skutečnosti, že se pokoušíme aplikovat pojetí zastaralého karteziánského názoru (mechanistického pohledu na svět, který nám dává karteziánsko-newtonovská věda) na realitu, kterou již dnes nemůžeme na základě tohoto pojetí chápat. Žijeme dnes v globálně propojeném světě, kde všechny biologické, psychické, sociální a ekologické jevy jsou na sobě vzájemně závislé. Pro popis tohoto světa je nutný ekologický úhel pohledu, který karteziánský svět nenabízí. Potřebujeme tedy nové paradigma – novou vizi reality

Jaké otázky je možné tomuto citátu položit?

Např.: Čím byste doložili Caprovo tvrzení o každodennosti dnešní krize? Jaké projevy krize znáte? viz Respekt

Jak je možné, že způsob vnímání a chápání světa svět ovlivňuje? Copak se svět mění s tím jesti jsem kartezián nebo ekolog? Otázka stromu padajícího v pralese.

Čím se vyznačuje K-N model?

Copak svět dříve propojen nebyl? Jaký je smysl globálního propojení?

Co je to paradigma?

Skrytá pravda Země, 58 – 59

Přesto se celá fyzika stylizuje, jak navenek, tak sama sobě, do marsické podoby. V ní platí, že chci-li něco dokázat jiným, musím to zpevnit, zmrazit, znehybnět, Když to chci zveřejnit, musím to nejen popsat řečí a formulemi, nýbrž přímo vytesat do slov, trvale, navždy. Kdysi skutečně do kamene, donedávna ještě odlít z olova. Litera scripta manet. Venerická fyzika si je však dobře vědoma, že tato litera není totožná se skutečností. Marsická důvěra v kauzální determinismus je posilována naší zkušeností s fungováním stroje. Od válečného po psací. Sedím-li u starého, mechanického psacího stroje, vidím na vlastní oči, že stisknutí patřičné klávesy nemůže mít jiný následek než vytištění patřičného znaku. Klávesa je spojena táhlem přes několik kloubových převodů s kovovou literou, kterou síla mého úderu otiskne na papír. Je to srozumitelné a názorné. Jediné, co mně může překvapit, je porucha: táhlo se zasekne, ale opravit ho je snadné. Od počátku průmyslové revoluce aplikujeme tuto zkušenost na celou skutečnost, ve které žijeme. Dnes však, stisknu -li klávesu počítače …

Co se stane, když stisknu klávesu? Jak bychom to mohli doplnit?

Co je to kauzální determinismus?

Který jev v dnešní společnosti text názorně vysvětluje?

Teprve novodobá racionalita žene živly proti sobě. Říkám o nich, že jsou slepé a nespoutané. Jejich síly samy o sobě nikam nemíří – jsou bezcílné a bezmezné. Bezohledné. Člověk má dvě možnosti, jak je nechat tvořit: První způsob: Rozdělit a opanovat. Postavit proti sobě. Kanalizovat, uvěznit v hlavni pušky, v pístu motoru, v reaktoru elektrárny, atd. Je to ten marsický přístup, typický pro novověk je tvrdý – možná je v něm kámen úrazu celé naší civilizace. Živly nám sice slouží, ale takto pokořené a účlově zapřažené jsou nebezpečnější než ve své nespoutanosti. Vytváříme a neustále zvyšujeme jakýsi ontologický dluh. Veškeré katastrofy a nezdar svádíme na únavu materiálu, lidský či technologický faktor, povolený ventil, chybný výpočet, vadnou pneumatiku, a podobně. Většinou v lidském konání převládá ten tvrdý, panovačný a krátkozraký pocit, že jsme pány, kteří všemu kolem sebe vnutí svou vůli. Dva základní motivy podpírají a zdůvodňují tento náš utkvělý postoj:

Jaký je druhý způsob nakládání z bezohlednými a bezmeznými živly?

Jaké dva motivy má autor na mysli? Nebo jich vymyslíte více?

Capra, 45

V celé knize se snažím ukázat, jak nápadné a důsledné upřednostňování jangových hodnot, názorů a vzorců chování vyústilo do systému akademických, politických a ekonomických institucí, jež se vzájemně podporují a jsou slepé k nebezpečné nerovnováze hodnotového systému, který motivuje jejich činnost. Žádná z hodnot naší kultury není podle čínské moudrosti sama o sobě špatná, ale tím, že jsme je oddělili od jejich polárních protikladů, zaměřili jsme se na jang a obdařili ho morální hodnotou a politickou mocí, přivodili jsme současný neblahý stav. Naše kultura se pyšní tím, že je vědecká, naše doba je nazývána věkem vědy. Je ovládána racionálním myšlením a vědecké poznatky často považujeme za jediný přijatelný druh vědění. Intiutivní poznání a vědomí, které je však právě tak platné a spolehlivé, nedochází obecného uznání. Tento postoj, známý jako scientismus, je všeobecně rozšířený, proniká do vzdělávacího systému a všech ostatních sociálních a politických institucí. Když prezident Lyndon Johnson potřeboval radu, jak válči ve Vietnamu, jeho kabinet se obrátil na teoretické fyziky, ne proto,, že to byli specialisté na vedení elektronické války, ale proto, že jsou považování za vznešené velekněze vědy, strážce nejvyššího poznání. Dnes můžeme s odstupem říci, že Johnson by udělal mnohem lépe, kdyby hledal radu u nějakého básníka?

Srovnej pojmové dvojice venerický/marsický a jin/jang?

Jakým způsobem se jangové hodnoty projevují v našich institucích? Znáte nějaké příklady ze života?

Jaké básníka/ky by mohl mít Capra na mysli?

Advertisements

Jedna odpověď to “Filozofie přírody 2, 26.2.09”

  1. Miška said

    The Road! Výtečné! Měl by brzy být i film, těšme se :o)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: