Školní weblog

Nietzsche a spol.

Posted by pitvok on Březen 16, 2009

Obsah hodiny:
Zabývali jsme se protikladem německé školské a avantgardní filozofie v polovině 19. století.  Vycházeli jsme z Nietzschovi a Schopenhauerovi kritiky akademické filozofie a snažili jsme se postihnout základní momenty kritiky filozofického racionalismu. Zaměřili jsme se na pojmy Vůle u Schopenhauera a překonání morálky u Nietzscheho. Myšlení tohoto období jsme viděli v historické souvislosti s revolučním rokem 1848 a tedy s počátky vytváření sjednoceného německého státu. Hledali jsme spojení myšlenek Hegelových kritiků se vznikajícím německým nacionalizmem.
Hlavní filozofické motivz: vůle (pudy, nevědomí) proti rozumu; umělecký tvořivý čin proti naučeným školským vědomostem.

Použité zdroje:
http://www.zeno.org
Shopenhauer, W. Abendroth, Votobia 95
http://www.zeno.org/Philosophie/M/Nietzsche,+Friedrich
http://de.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Nietzsche
http://www.pitt.edu/~wbcurry/nietzsche.html
http://www.dartmouth.edu/~fnchron/
http://www.friedrichnietzsche.de/

Otázky a úkoly:
1) Co je to sebevědomí?
2) Co znamená Hegelova věta: „Vše skutečné je rozumné a vše rozumné je skutečné.“?
3) Co znamenal pro německou kulturu rok 1848?
4) Proč lidé jako Nietzsche a Schopenhauer kritizovali tzv. akademickou filozofii?
5) Vysvětlete protiklad mezi vůlí a rozumem?
6) Jak se jmenuje hlavní dílo A. Schopenhauera?
7) Jaká znáte díla F. Nietzscheho
8) Vysvětlete tyto pojmy: nadčlověk, otrocká a panská morálka, perspektivismus

Texty:

Schopenhauer:

že zakrátko červi mé tělo ohlodají, je myšlenka, kterou ještě mohu snést, ale profesoři filozofie mou filozofii! – z toho mám hrůzu. Profesorská filozofie, to byl pro Schopenhauera pravzor duševní nesvobody, a tudíž myšlenkové nepovolanosti, nespočívající v životě pro filozofii, nýbrž z filozofie. Tak byli státem placení filozofové od počátku v jeho očích Spassphilosophen, protože jejich činnost spočívala spíše ve výkladu předcházejících filozofů …

Učenci jsou ti, kteří četli v knihách, ale myslitelé, géniové, šiřitelé osvěty a dobrodinci lidského pokolení četli bezprostředně v knize světa.

Celkem vzato se těším z toho, že jsem touto cestou již brzy přivykl naprosto se nespokojit s pouhými slovy, nýbrž spíše pozorování, dojem a bezprostřední poznání věcí si cenim mnohem výše než znělá slova. Tak jsem zůstal navždy uchráněn před tím, abych někdy nalezl uspokojení v pouhých slovech spíše než ve věcech samotných. Proto nemám naprosto žádný důvod doby cestování litovat.

Nietzsche:

Wer darüber nachdenkt, auf welche Weise der Typus Mensch zu seiner größten Pracht und Mächtigkeit gesteigert werden kann, der wird zuallererst begreifen, daß er sich außerhalb der Moral stellen muß: denn die Moral war im wesentlichen auf das Entgegengesetzte aus, jene prachtvolle Entwicklung, wo sie im Zuge war, zu hemmen oder zu vernichten. Denn in der Tat konsumiert eine derartige Entwicklung eine solche ungeheure Quantität von Menschen in ihrem Dienst, daß eine umgekehrte Bewegung nur zu natürlich ist: die schwächeren, zarteren, mittleren Existenzen haben nötig, Partei zu machen gegen jene Glorie von Leben und Kraft, und dazu müssen sie von sich eine neue Schätzung bekommen, vermöge deren sie das Leben in dieser höchsten Fülle verurteilen und womöglich zerstören. Eine lebensfeindliche Wendung ist daher der Moral zu eigen, insofern sie die Typen des Lebens überwältigen will. Nietzsche, Friedrich, Aus dem Nachlaß der Achtzigerjahre

Unbekümmert, spöttisch, gewalttätig – so will uns die Weisheit: sie ist ein Weib, sie liebt immer nur einen Kriegsmann. Also sprach Zarathustra

Ve Straussovi vylíčil Nietzsche prototyp moderního vzdělance, který si přeje, aby vše bylo rozumné, to znamená účelné a užitečné, a který je v zásadě s rozumností světa i sebe sama spokojen. Jelikož je jeho ideálem rozumný a přehledný svět, musí odmítat tvůrčí čin – bytostně nezajištěný a rozporuplný – jako nerozumné blouznění. Proto moderní vzdělání neslouží kultuře: je absolutizací vědění, odvratem od tragického celku, a tedy pouze učeným barbarstvím. Snad na ničem není barbarství moderní doby patrnější než na výchově. Na místo pozvolného zrání osobnosti jako živého systému zkušeností nastupuje hromadění vědomostí, chvatná příprava vědců, kteří jsou tím upotřebitelnější, čím neplodnější je jejich vědění ve smyslu kultury. Neboť ten, kdo se podílí na tvorbě kultury, vždy hledá, tj. chce obejmout celek, jenž mu uniká, zatímco moderní vzdělanec podle Nietzscheho vždy nalezl. (P. Kouba, Nietzsche)

_________________________________________

Dobrovolná četba: Max Stirer, Einzige und sein Eigentum.

So erst ist das Christentum vollendet, weil es kahl, abgestorben und inhaltsleer geworden ist. Es gibt nun keinen Inhalt mehr, gegen welchen das Herz sich nicht auflehnte, es sei denn, daß es unbewußt oder ohne »Selbstbewußtsein« von ihm beschlichen würde. Das Herz kritisiert alles, was sich eindrängen will, mit schonungsloser Unbarmherzigkeit zu Tode, und ist keiner Freundschaft, keiner Liebe (außer eben unbewußt oder überrumpelt) fähig. Was gäbe es auch an den Menschen zu lieben, da sie allesamt »Egoisten« sind, keiner der Mensch als solcher, d.h. keiner nur Geist. Der Christ liebt nur den Geist; wo wäre aber einer, der wirklich nichts als Geist wäre?

Den leibhaftigen Menschen mit Haut und Haaren lieb zu haben, das wäre ja keine »geistige« Herzlichkeit mehr, wäre ein Verrat an der »reinen« Herzlichkeit, dem »theoretischen Interesse«. Denn man stelle sich die reine Herzlichkeit nur nicht vor wie jene Gemütlichkeit, die jedermann freundlich die Hand drückt; im Gegenteil, die reine Herzlichkeit ist gegen niemand herzlich, sie ist nur theoretische Teilnahme, Anteil am Menschen als Menschen, nicht als Person. Die Person ist ihr widerlich, weil sie »egoistisch«, weil sie nicht der Mensch, diese Idee, ist. Nur für die Idee aber gibt es ein theoretisches Interesse. Für die reine Herzlichkeit oder die reine Theorie sind die Menschen nur da, um kritisiert, verhöhnt und gründlichst verachtet zu werden: sie sind für sie nicht minder, als für den fanatischen Pfaffen, nur »Dreck« und sonst dergleichen Sauberes.

Auf diese äußerste Spitze interesseloser Herzlichkeit getrieben, müssen wir endlich inne werden, daß der Geilt, welchen der Christ allein liebt, nichts ist, oder daß der Geist eine – Lüge ist.

Du willst, wenn du es recht bedenkst, nicht die Freiheit, alle diese schönen Sachen zu haben, denn mit der Freiheit dazu hast du sie noch nicht; du willst sie wirklich haben, willst sie dein nennen und als dein Eigentum besitzen. Was nützt dir auch eine Freiheit, wenn sie nichts einbringt? Und würdest du von allem frei, so hättest du eben nichts mehr; denn die Freiheit ist inhaltsleer. Wer sie nicht zu benutzen weiß, für den hat sie keinen Wert, diese unnütze Erlaubnis; wie ich sie aber benutze, das hängt von meiner Eigenheit ab.

Ich habe gegen die Freiheit nichts einzuwenden, aber ich wünsche dir mehr als Freiheit! du müßtest nicht bloß los sein, was du nicht willst, du müßtest auch haben, was du willst, du müßtest nicht nur ein »Freier«, du müßtest auch ein »Eigner« sein.

Reklamy

11 komentářů to “Nietzsche a spol.”

  1. kristian said

    Nietzsche tieto Shopenauerove myslienky o samozvanosti filozofa prebral v tom zmysle ze poukazal na nekritickost myslenia ,ktore je tvarovane len vonkajsim impulzom,a tak stanovil urcity druh excesu s trvania,ktory sa postupne zacal chapat ako nihilizmus.Nihilizmus ma vsak korene v 13storoci a tak je tato domienka nie celkom utuzena v novodobom ponimani,a prezentacia ucenca v jeho knihach berie za svoje.Jeho pravzor videl v domestikovanom zvierati,a filozofiu navzdory tymto protikladom v jej vnutornom zreni staval do opozicie vedy ,ktora sa da rozumovo postihnut,s coho obvinival grekov ako nadcencov rozume,s coho odvodzoval ich tuzbu po tragedii.

  2. kristian said

    Pre blizsie vysvetlenie tych nadsadzok s akymi sa chapal celku by bolo dobre povedat,ze jeho subjektivizmus bol zalozeny na svetskom predikate,ako jeho podmienka ,ze sila moze stanovyt hranice hodnot ake moze vytycit myslenie,ze predpokladu ,ze je sprostredkovane fenomenom „tvorby“.Nietzseho skepticizmus nebol predpojaty voci rozumu,ale Shopenauera odhalil ako mystifikatora pravdy,zaco vzala jeho tuzba sa vyrovanat s narodnou prislusnostou ,ktorej po cely zivot celil.Nietzsche vlastne Shopenaura odhodil ako sam priznal,aby sa musel zbavit komplexu do ,ktoreho ho uzatvorila nemecka kultura.

  3. kristian said

    Koli urcitym crtam ,ktore spolutvorili okolnosti,sa jeho duch,ocistoval od tradicie s ,ktorej nemecky duch cerpal svoj imperativ sily,ale pre tieto podmienky mu kultura v,ktorej zil ako exoticka rastlina neumoznila neutralitu,ale mnohoznacnost ,preco si jeho filozofia zobrala do podrucia dve vetvy estetickeho citenia,totiz,dyonisovsky element a apolonsky v,ktorych hodnotovych sudoch videl predpoklad metafyziky zalozenej na protivahe dobra a zla,cim vlastne postavil dejiny do svetla osobnosti,v rezii ,ktorych sa citil ospravedlneny.Vnutorny narcizmus doby mu ,ale nedovolil patrat po zmyslovom vnimani odvodenom z celku ,naopak pravdu povazoval za nieco co celok opravnuje a tak si myslim vznikly urcite jeho sudy,o nesamostatnosti poslania vedatora,v protiklade k hodnotovej mierke skutonosti ,ktora ako jedina sa neda sudit na zaklade prebranej skusenosti,teda po kusoch,ale len v medziach trvania,ktore sa naopak dokazuje zase len zmyslovym opodstatnenim.

  4. kristian said

    V komplexe jednotlivosti tak vznika meritko cohosi co sa da prehodnotit,(prehodnotenie vsetkych hodnot -antikrist),na zaklade celku ,ale nie ,v ramci kultury(Shopenauer ako penazokazec a Wagner ako minotaurus).Nietzsche ,vobec videl kulturu ,ako nieco co urcitych ludi posiluje a inych oslabuje,myslim ze v nu dufal pre dobro jej samej,co logicky dokazoval jeho castym ohladom na svedomie,ako na cisty rozum,(Kant)tymto vychodiskom mu bola vzdy ,nemecka sofistikovanost v narodnej horlivosti, ktoru u nemcou povazoval za tradiciu,a tak nemecku filozofiu nepovazoval za hodnu svojho mena,a tvrdil ze sa vobec v nemeckom mysleni sa narobilo tolko osudovych bludov,za ani Wagnerov hrdina,ju nespasi,a ani literaturu nestaval vyssie.
    Tak sa aj rozisiel z Wagnerom ,ako jedinym priatelom ,ktoreho mal.

  5. kristian said

    u Nietzseho bola vola najvyssim meritkom pre poradie hodnot,ako sa zda podla jeho tvrdeni ,ze v „skutocnom zivote“existuje len silna alebo slaba vola,cim vlastne v istom zmysle rusi svoju teoriu o anti-darwinisme a zaniku „vyssieho“v prospech nissieho,ibazeby ,v predpoklade pre nizzie videl zamer vyssieho kcomu on postupne aj dossiel..a postavil filozofiu do praxe“osudu“,co znamenalo ,ze vyticil ramec problemov ,ktore sa nemenia len ich riesenie sa meni…

  6. kristian said

    Predstava,ktora sa z volou zhoduje len do tej miery ,do akej je jej jadro ,klucom k otvaraniu diania ,teda v pomere sil ,ake sa navzajom prechadzaju sa da vycislit nekonecna moznost variant na to ako sa vsetko odohraje,alebo je moznost zalozena na vysledku toho co dovoli vola ako rozhodujuci faktor.V myslienkach by to znamenalo vidiet svet zo svojej zo svojje najvnutornejsej podoby,teda tej ,aka ho simuluje najvernejsie.Preto je sila meritkom pravdy,kolko pravdy znesie duch?V racionalnom svetla sa zda byt existencia pravym opakom,svojho ideoveho zafarbenia,teda svojej vahy,v zmyslovom vnimani by to znamenalo urcity sucet skusenosti,ktore sa premnozuju na zaklade cinu ,ktory ma vytrhnut myslienku zo svojho vecneho pohybu ,kam?

  7. kristian said

    From the crooked timber of humanity nothing good is ever forged.

  8. kristian said

    Maybe with every causual lapse of time ,something else is derived,some energy is recovered,some contact with the outer form is established.We have not been here long enough to see it through but the energy sustains us all,and our reasons are as ineffective as ever.

  9. kristian said

    Nietzsche svojho Zarathrustru videl ako ducha plneho skepsy,poznanie totiz povazoval za otazku sily,kedze pre zrodenie filozofie potreboval nahromadenie sily a vybusnych latok.skepsa ho viedla,k hladaniu stale istejsich zakonitosti,ktore tvaruju pozadie jeho dusevna.Hnutia jeho mysle ,ktore v hmle hlbokych hor,vystupovali v jednotlivostiach cnosti,mocnej duse ,ktoru stimuluju „porazky“.

  10. vitpokorny said

    Pěkné myšlenky kristiáne, díky

  11. kristian said

    taktiez vdaka za tuto peknu stranku a podnetne myslienky na nej,

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: