Školní weblog

Živlové myšlení

Posted by pitvok on Květen 14, 2009

Obsah hodiny:
Pokusili jsme se chápat živel jako biologický symbol, nebo řečeno jinak, jako archetyp ekologického myšlení. Ptali jsme se, jaký význam má tématika živlů ve třech velkých kulturních okruzích – v evropské, indické a čínské (japonské) kultuře. Východiskem pro nás byla Jungova představa archetypu jako opakujícího se vzorce, který je součástí tzv. kolektivního nevědomí a kantovský pojem transcendentálních schopností jako apriorních forem poznání, když jsme se snažili vysvětlit Neubauerovu myšlenků symboliky živlů jako něčeho, co leží v základu naší zkušenosti. Na příkladech z různých kulturních okruhů jsme pak ukazovali, že živlová symbolika může prostupovat celým myšlením od chápání přírody, přes popisy fungování lidského těla až po charakteristiku lidské mysli.

Použité zdroje:
Z. Neubauer, T. Škrdlant, Živly jako archetypy ekologického myšlení
en.wikipedia.org
Zlomky předsokratovských myslitelů
I-Ching, překl. O. Králhttp://www.ninjutsu.co.uk/uraomote/96/june.html#elem

Otázky a úkoly:
1) Co je to archetyp a odkud tento pojem pochází?
2) Co znamená výraz transcendentální na rozdíl od výrazu transcendentní?
3) Jak si vysvětluješ transkulturní povahu živlového myšlení?
4) V čem se podle tebe zásadně liší řecké a východní pojetí živlů (indické, čínské, japonské)?
5) Co je to apeiron?
6) Jak je možné, že o živlech se dá mluvit na úrovní světa, těla, mysli, emocí i jednání?

Texty:
Existují archtetypy živlů? Nepochybně; nenáležejí však k podobám obrazů, nýbrž k podobám vznikání, pohybů, projevů. Abychom k těmto čtyřem způsobům jevení byli vnímaví, musí být naše vnímání, představy a myšlení předpřipraveno, vybaveno jejich transcendentálními schématy. Kde jinde a odkud by se totiž vzalo všeobecné, transkulturní a snad všelidské přesvědčení o tom, že právě toto čtveré (oheň, voda, země, vzduch) tvoří jednoduché základy světa? Je totiž zcela vyloučeno, aby živly byly prostě odvozeny ze skutečnosti, empiricky konstatovány, Není nic takového jako čistá empriciká danost, která by předcházela poznání či dokonce výkladu a byla schopna nedotčena vstoupit do zkušenosti. A právě v přirozených rysech vnímavosti lze rozpoznat archetypy živlů. Tyto prvky smyslu pro jednoduchost a zřejmost musí ležet v základech naší zkušenosti, být východisky jejího nabývání, aby při svém vývoji k nim byla vnímavá a schopná a rozpoznávala v nich základy, počátky a kořeny všeho ostatního. ()

1) ŘECKO
voda, oheň, země,  vzduch, Aithér

Samozřejmost, s níž byly živly považovány za SÓMATA, by přímo za jejich prototypy, dokazuje, že tyto prvky-principy všeho (počátky, kořeny, základy, ARCHAI, PRINCIPIA, RHIZÓMATA, STOICHEIA, ELEMENTA), jak byly různými autory různě nazývány, nebyl pokládány ani za nějaké oddělitelné „složky“, na něž by bylo možno věci rozložit, ani za části, z nichž by se věci skládaly, nýbrž za ty nejjednodušší (primární, primitivní, původní) způsoby patrnosti přírody. Živly jsou elementárními podobami či aspekty jednak vznikání, vzcházení, růstu a pohybu, i jevení a vnímání. (J. Patočka, Grammata a Stoicheia v řecké filozofi, in: Kosmo a živly)

Hérakleitos, B 30: Tento kosmos nevytvořil ani žádný z bohů ani žádný z lidí, ale vždy byl, jest a bude večně živým ohněm podle míry se rozněcujícím a podle míry hasnoucím. Kosmos zde musí být úplný svět přírody v jeho nejširším smyslu. … světový řád tu má svoji jedinečnou moudrost, která vládne sama sobě, a která řídí všechny věci. … Oheň, který se pravidelně rozhořívá a opět uhasíná, je přírodní symbol pro světový řád, který osciluje mezi extrémním horkem a extrémním chladem.

Anaximandros prohlásil neomezené za počátek a základní prvek jsoucna; první zavedl toto jméno „počátek“. Říká pak, že to není ani voda, ani žádný z tzv. živlů, nýbrž jakási neomezená přirozenost, z níž vznikají všechny oblohy a světy z nich. „A z čeho věci vznikají, do toho též zanikají  podle nutnosti, neboť si za své bezpráví platí navzájem pokutu a trest podle určení času“; takto to říká slovy poněkud básnickými … Nevykládá vznik věcí proměnou živlů, nýbrž tím, že se věčným pohybem vylučují protivy. (zl. A 9 a B 1 ze Simplikia)

Anaximenés … prohlásil vzduch za počátek jsoucna, neboť z něho vše vzniká a do něho se zase rozkládá. „Jako naše duše,“ praví, „jsouc vzduchem nám vládne, tak dech a vzduch objímá celý svět.“(zl. B 2 z Aetia); Vzduch se liší ve své povaze řídkostí a hustotou: je-li zřeďován, stává se ohněm, a je-li zhušťován, stává se větrem, oblakem a – ještě více – vodou, potom zemí, potom kameny a ostatní vzniká z toho. (zl. A 5 ze Simplikia)

_________________________________________
2) HINDUISMUS – tattva – cost, realita, princip, pravda. Principy skutečnosti, které jsou zároveň aspekty božstev.
Velké principy jsou: vzduch/vítr (Vayu/Pavan), voda (Ap/Jala), oheň (Agni/Tejas), země (Prithvi/Bumi), éter/prostor (Akasha) – hinduismus

Z této duše (ātman) vznikl prostor; z prostoru vzduch, ze vzduchu oheň, z ohně voda, z vody země, ze země rostliny, z rostlin jídlo, z jídla člověk … Člověk je utvořen z jídla, ale je v něm i odlišný princip duše jako životního dech, čili jeho mysl, která spočívá ve vnímání … (Taittiríya Upanišáda)

Někteří mudrci tvrdí, že je obsažen v přírodě, jiní že v čase – obojí se zcela mýlí. Kolo brahmy se točí spíše díky velikosti Boží přítomné ve světě. Bůh vždy objímá celý svět – poznává ho, je architekt času, nemá kvalit, je vševědoucí – na je příkaz dochází ke stvoření, které se děje jako země, voda, oheň, vzduch a prostor, a odvíjí se samo od sebe. (Svétašvátara Upanišáda)
___________________________________________________________
3) BUDDHISMUS
země, voda, oheň, vítr

Mnich navíc myslí své vlastní tělo pomocí vlastností. V tomto těle jsou zemské vlastnosti, tekuté vlastnosti, ohňové vlastnosti a větrné vlastnosti. Stejně jako když řezník zabije krávu a rozřeže ji na kusy, tak nakládá mnich se svým tělem. a říká: V mém těle jsou vlastnosti země, vody, ohně a větru. A pokud zůstává pozorný, zanícený a rozhodný, tak všechny jeho myšlenky a rozhodnutí, která se týkají jeho životního obydlí, jsou opuštěny. A když je opustí, zaměří se jeho mysl dovnitř, sjednotí se a soustředí. A právě takto rozvíjí mnich uvědomělost ve svém těle. (Kayagata-sati Sutta)
___________________________________________________________
4) JAPONSKO
vzduch/vítr,voda, oheň, země, prázdno/nebe/nebesa – Japonsko
http://www.ninjutsu.co.uk/uraomote/96/june.html#elem

„Země“ – představuje pevnou, tvrdé objekty. Nejlepším symbolem země jsou zřejmě kameny, protože se nemění, nehýbou, nerostou bez pomoci ostatních živlů. U člověka se zemský živel projevuje v jeho těle jako kosti, svaly a další tkáně. V mysli je země zastoupena sebejistotou, z hlediska emocí zase touhou zachovat věci beze změny, odporem ke změně. Když jsem pod vlivem „zemské nálady“ či „energie“ (čchi), jsem si vědomi fyzičnosti a jistoty jednání.

„Voda“ – je vše v plynoucím a přizpůsobivém stavu. Dobrým příkladem tu jsou rostliny, které se sami nehýbou, ale umí se přizpůsobit prostředí (natáčí své listy ke slunci, jejich kořenový systém se rozrůstá směrem ke zdroji živin, atd.). V našich tělech představuje vodní živel krev a další tělesné tekutiny nutné pro život. Mentálně odpovídá vodě schopnost přizpůsobit se změnám a měnit strategii nebo způsob jednání, je-li to třeba. Z hlediska emocí je to samotná emocionalita jako schopnost „plynout s proudem“, schopnost zažívat, vžívat se, přizpůsobit se situaci.

„Oheň“ – představuje vše, co je spálitelné, co uvolňuje energii, znamená také sílu a zaměřenost. Příkladem ohně v přírodě jsou zvířata – mohou se hýbat, směřují někam. V těle je oheň zastoupen metabolismem a tělesnou teplotou. V mysli se jedná o záměrnost, odhodlanost a touhu být lepšími než jsme. Znamená také sílu. Z hlediska vnitřního prožívání je spojen s vůlí, intencí, motivací a také soutěživostí. Je znakem otevřené a ovládajícího ducha.

„Vítr“ – představuje vše, co je v plyném stavu. Znamená svobodu pohybu a rozpínavost. Nejlépe je v přírodě zastoupen lidmi. Lidé jsou schopní pohybu, mají intelekt, rozvíjejí se, překonávají svá omezení a přírodní instinkty. V těle se jedná o procesy spojené s dýcháním a výměnou plynů. V mysli jsou větrné naše intelektové schopnosti, hlavně myšlení. Z emočního hlediska jde o stavy bezstarostnosti a klidu nezkaleného stresem.

The „Prázdno“ – je symbolem tvořivého základu všeho, co je. Je to jakási připravenost pro tvar, ale jeho aktuální nepřítomnost, základ všeho vznikání, APEIRON. U člověka je symbolem vyšších stavů vědomí, ale také základ pro schopnost myslet a komunikovat s druhými. Prázdno představuje naši tvořivou povahu, schopnost sebevyjádření.
____________________________________________________________
5) ČÍNA
dřevo, oheň, země, kov, voda

I-ťing: Tak nebeský vládce vychází ve znamení Bouře, sjednocuje ve znamení Větru, spojuje ve znamení Ohně, podmaňuje si ve znamení Země, hovoří o radosti ve znamení Jezera, burcuje ve znamení Nebe, pracuje ve znamení trigramu Řeky, dozrává ve znamení Hory. Deset tisíc věcí vychází z trigramu Bouře; tento trigram znamená východ. Naplnění dosahují ve znamení Větru; tento trigram znamená jihovýchod. Toto naplnění hovoří o dokonalosti. Znamení Ohně znamená jas; deset tisíc věcí se vidí navzájem; je to trigram jihu. Světci naslouchali podnebesí tváří k jihu, tak se obraceli ke světlu a tak vládli. Trigram Přijetí znamená zemi; ona živí deset tisíc věcí a proto se praví, že všechno slouží ve znamení Přijetí. Trigram Jezera znamená pravý podzim. Ten je potěšením desetitisíce věcí a proto se praví, že potěšlivá slova plynou ve znamení Jezera. Bitvy se svádějí ve znamení Tvoření, trigram Tvoření znamená severozápad, kde se sráží yin a yang. Znamení vody je trigramem pravého severu. Je to znamení práce a deset tisíc věcí se k němu vrací. Proto se praví, že práce je ve znamení trigramu Vody. Znamení Hory je trig

Reklamy

3 komentáře to “Živlové myšlení”

  1. skalak said

    to je prima že jste to doplnil i o pohled východní filosofie.)

  2. kristian said

    K vasim prvym dvom odstavcom ,by som mal malu domienku ,ktoru odvodzujem zo zmyslu pre vnimanie,ktory nemusi byt centrom impulzov vysielanym mozgom,napriek tomu je archetypalne sprostredkovatelny,moze teda skusenost,ktora hladi na viac pokoleni reprodukovat myslienku na baze skusenosti ,ktora nepochadza od nich?inymi slovami,da sa pomocou archetypu urcit zivel,akym je mi poznanie sprostredkovane,teda mozem regulovat obsirnost „vyvoja“,ktory ma presahuje?moja individualna sloboda nato nestaci..

  3. kristian said

    Chcem povedat ,ze aparat vnimania nemusi byt odvodeny od zlomku mojej bytosti,preco by som sa teda nemohol identifikovat s urcitym zivlom na inej baze,ako tej ,ktoru dokazem obsiahnut zmyslami?Nie je to ako povedat ,ze preto ,ze prsi ,este nie je voda dost hlboka?Nehovorim,tym ze zmyslom poznania moze byt archetypalna skusenost,ale chcem poukazat nato,ze aby clovek dosiahol skutocnost,ktora je symbolicky znazornena v jeho „jednoduchosti“ako hovorite nemusi byt sucastou vsetkeho,cim by teda ten zivel bol,ak by nezahrnal aj to co sa da pojmut cistou skusenostou?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: