Školní weblog

Psychoanalýza

Posted by pitvok on Květen 18, 2009

Obsah hodiny:
Vysvětlovali jsme si historické okolnosti vzniku psychoanalýzy pomocí filmových ukázek. Zajímala nás pokrytecká sexuální morálka konce 19. století v konfrontaci s Freudovými radikálními názory – sexualita jako základ psychiky, objev dětské sexuality a další. Vysvětovali jsme si Freudův model osobnosti a zabývali se protikladem análního a orálního charakteru. Diskutovali jsme o významu psychoanalýzy pro chápání kultury.

Použité zdroje:
http://www.gutenberg.org/files/20613/20613-h/20613-h.htm – Sigmund Freud, Über psychoanalyse
Výborná Freudova biografie a další dokumenty na Google video
Freud, dobrodružství psychoanalýzy, R. Ariel a M. Simeon, Garamond 2008
Slovník analytické psychologie, Anette a Lütz Müller, Portál 2006
Freud, A. Storr
Psychologie – příručka pro studenty, P.Říčan

Otázky a úkoly:
1) Jaké znáte hlavní představitele psychoanalýzy?
2) Co znamenají pojmy: Das, Ich a Überich?
3) Co je to libido?
4) Vysvětlete rozdíl mezi análním a orálním typem osobnosti?
5) Na základě textu 1 vysvětlete význam snu pro psychoanalýzu!
6) Na základě textu 2 vysvětlete vztah psychoanalýzy ke kultuře!
7) Který z významných Freudových žáků by mohl být autorem textu č. 3?

Texty:

1) Traumdeutung:

Da ist vor allem die erste und gewichtigste Einwendung, daß die Träume Erwachsener gewöhnlich einen unverständlichen Inhalt haben, der am wenigsten etwas von Wunscherfüllung erkennen läßt. Die Antwort lautet hier: Diese Träume haben eine Entstellung erfahren; der psychische Vorgang, der ihnen zu Grunde liegt, hätte ursprünglich ganz anderen Ausdruck in Worten finden sollen. Sie müssen den manifesten Trauminhalt, wie Sie ihn am Morgen verschwommen erinnern und mühselig, anscheinend willkürlich, in Worte kleiden, unterscheiden von den latenten Traumgedanken, die Sie im Unbewußten vorhanden anzunehmen haben. Diese Traumentstellung[p. 35] ist derselbe Vorgang, den Sie bei der Untersuchung der Bildung hysterischer Symptome kennen gelernt haben; sie weist auch darauf hin, daß das gleiche Gegenspiel der seelischen Kräfte bei der Traumbildung wie bei der Symptombildung beteiligt ist. Der manifeste Trauminhalt ist der entstellte Ersatz für die unbewußten Traumgedanken, und diese Entstellung ist das Werk von abwehrenden Kräften des Ichs, Widerständen, welche den verdrängten Wünschen des Unbewußten den Zugang zum Bewußtsein im Wachleben überhaupt verwehren, in der Herabsetzung des Schlafzustandes aber wenigstens noch so stark sind, daß sie ihnen eine verhüllende Vermummung aufnötigen. Der Träumer erkennt dann den Sinn seiner Träume ebenso wenig wie der Hysterische die Beziehung und Bedeutung seiner Symptome. (Über psychoanalyse)

2) Neurose und kultur

Je tiefer Sie in die Pathogenese der nervösen Erkrankung eindringen, desto mehr wird sich Ihnen der Zusammenhang der Neurosen mit anderen Produktionen des menschlichen Seelenlebens, auch mit den wertvollsten derselben, enthüllen. Sie werden daran gemahnt, daß wir Menschen mit den hohen Ansprüchen unserer Kultur und unter dem Drucke unserer inneren Verdrängungen, die Wirklichkeit ganz allgemein unbefriedigend finden und darum ein Phantasieleben unterhalten, in welchem wir durch Produktionen von Wunscherfüllungen die Mängel der Realität auszugleichen lieben. In diesen Phantasien ist sehr vieles von dem eigentlichen konstitutionellen Wesen der Persönlichkeit und auch von ihren für die Wirklichkeit verdrängten Regungen enthalten. Der energische und erfolgreiche Mensch ist der, dem es gelingt, durch Arbeit seine Wunschphantasien in Realität umzusetzen. Wo dies nicht gelingt infolge der Widerstände der Außenwelt und der Schwäche des Individuums, da tritt die Abwendung von der Realität ein, das Individuum zieht sich in seine befriedigendere Phantasiewelt zurück, deren Inhalt es im Falle der Erkrankung in Symptome umsetzt. Unter gewissen[p. 56] günstigen Bedingungen bleibt es ihm noch möglich, von diesen Phantasien aus einen anderen Weg in die Realität zu finden, anstatt sich ihr durch Regression ins Infantile dauernd zu entfremden. Wenn die mit der Realität verfeindete Person im Besitze der uns psychologisch noch rätselhaften künstlerischen Begabung ist, kann sie ihre Phantasien anstatt in Symptome in künstlerische Schöpfungen umsetzen, so dem Schicksal der Neurose entgehen und die Beziehung zur Realität auf diesem Umwege wiedergewinnen. (Über psychoanalyse)

3) Kritika Freuda

Vím, že stoupenci obou těchto škol (freudovské a Adlerovské) mně sice bez rozmyslu upírají pravdu, avšak historie ani všichni spravedlivě smýšlející lidé mi ji neupřou. Nemohu si odpustit, abych oběma těmto školám nevytkl, že člověka až příliš interpretují z patologického hlediska a z jeho defektů. Přesvědčivým příkladem je Freudova neschopnost pochopit náboženský zážitek. Rád bych naproti tomu chápal člověka na základě zdraví, a i nemocného bych chtěl osvobodit právě od psychologie, kterou Freud popisuje na každé stránce svého díla. Nikde nevidíme, že by se Freud povznesl nad svou vlastní psychologii, a nevidím, jak nemocného zbavuje utrpení, které trýzní ještě lékaře samého. Jeho psychologie je psychologie neurotického stavu určitého ražení, a je to proto pravda, která je platná jen v rámci odpovídajícího stavu. Uvnitř tohoto rámce je Freud pravdivý a jeho tvrzení platí. Není to však zdravá psychologie, a navíc spočívá na nekritickém, neuvědomělém světovém názoru, který se patrně velmi nesprávně zřekl filozofie. Nikdy nekritizuje své předpoklady ani svá osobní východiska. Pochopení, že každá psychologie, kterou vytvořil jedinec, má subjektivní charakter, je asi znakem, který mě od Freuda odlišuje nejostřeji.


Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: