Školní weblog

Wittgenstein

Posted by pitvok on Květen 19, 2009

Obsah hodiny:
Na úvodní pasáži z filmu D. Jarmana Wittgenstein jsem si ukázali některé podstatné rysy myšlení L. Wittgenstein. Zabývali jsme se motivací jeho radikálního způsobu myšlení a důležitými pojmy s ním spojenými, tj. např. obrat k jazyku, pozitivismus, logika jazyka, řečová hra …

Použité zdroje:
D. Jarman, Wittgenstein, 1993
Tractatus Logico-philosophicus, L. Wittgenstein
Filozofická zkoumání, L. Wittgenstein

Otázky a úkoly:
1) Vymyslete co nejvíce odpovědí na otázku: „K čemu nám slouží slova?“!
2) Vysvětlete výraz „obrat k jazyku“?
3) Proč Wittgenstein kritizuje tradiční filozofii?
4) Jak rozumíte větě: „Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet.“?
5) Co je to řečová hra?

Texty:

1) Tractatus

Kniha se zabývá filosofickými problémy a ukazuje – jak se domnívám – že kladení těchto problémů spočívá v nepochopení logiky našeho jazyka: Celý smysl by se da shrnout do těchto slov: Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet.

2.161 Bild und Abgebildetem muss etwas identish sein, damit das eine überhaupt ein Bild des anderen

2.17 Was das Bild mit der Wirklichkeit gemein haben muss, um sie auf seine Art und Weise – richtig oder falsch – abbilden zu können, ist seine Form der Abbildung.

2.171 Das Bild kann jede Wirklichkeit abbilde, deren Form es hat. Das räumliche Bild alles Räumliche, das farbige alles Farbige, etc.

2.173 Das Bild stellt sein objekt von ausserhalb (sein Standpunkt ist seine Form der Darstellung), darum stellt das Bild sein Objekt richtig oder falsch dar.

4.1 Der Satz stellt das Bestehen und Nichtbestehen der Sachverhalten dar.

4.11 Die Gesamtheit der wahren Sätze ist die gesamte Naturwissenschaft

4. 111 Die Philosophie ist keine der Naturwisseschaften

4. 112 Der Zweck der Philosophie ist die logische Klärung der Gedanken. Die Philosophie ist keine Lehre, sondern eine Tätigkeit. Ein philophisches Werk besteht wesentlich aus Erläuterungen. Das Resultat der Philosophie sind nicht „philosophische Sätze“, sondern das Klarwerden von Sätzen. Die Philosophie soll die Gedanken, die sonst, gleichsam, trübe und verschwommen sind, klar machen und scharf abgrenzen.

4.114 Die Philosophie soll das Denkbare abgrenzen und damit das Undenkbare. Sie soll das Undenkbare von innen durch das Denkbare begrenzen.

2) Filosofická zkoumání

7. V praxi používání řeči jeden účastník provolává slova a druhý jedná podle nich; při vyučování řeči se však setkáme s tímto procesem: učící se předměty pojmenovává. Tj. pronese dané slovo, když učitel ukáže na daný kámen. – Ano, setkáme se tu s cvičením ještě jednodušším: žák pronáší slova, která mu učitel předříkává – v obou případech jde o procesy podobné řeči. Můžeme si také myslet, že celý proces používání slov je jednou z oněch her, pomocí nichž se děti učí své mateřské řeči. Hodlám tyto hry označovat jako „řečové hry“ a hovořit o nějaké primitivní řeči někdy jako o řečové hře. A jako řečové hry by bylo možno označovat i zmíněné pochody pojmenovávání kamenů a opakování předříkávaných slov. Jako řečovou hru budu označovat také celek zahrnující řeč i činnosti, s nimiž je spjata.

23 . Kolik ale existuje druhů vět? Snad tvrzení, otázka, rozkaz? Existuje nespočet takových druhů: nesčetné různé druhy použití všeho toho, co označujeme jako „znaky“, „slova“, „věty“. A tato rozmanitost není nic pevného, jednou provždy daného; nýbrž vznikají nové typy řeči, nové řečové hry, jak můžemem říci, a jiné zastarávají a jsou zapomínány. Výraz řečová hra tu má vyzdvihnout, že promlouvání řeči je částí určité činnosti nebo určité životní formy. Představ si názorně rozmanitost řečových her na těchto i jiných příkladech: Rozkazovat a jednat podle rozkazu

Popisovat nějaký předmět podle vzhledu nebo na základě měření

Zhotovovat nějaký předmět podle popisu

Referovat o nějakém dění.

Formulovat domněnky o nějakém dění

Zformovat nějakou hypotézu a ověřovat ji

Znázorňovat výsledky nějakého pokusu tabulkami a diagramy

Vymýšlet nějaký příběh; a příběh číst –

Hrát divadlo

Udělat vtip

Překládat z jedné řeči do druhé

Prosit, děkovat, proklínat, zdravit, modlit se

27. Věci pojmenováváme a můžeme pak o nich mluvit. Vztahovat se v řeči na ně. – Jakko kdyby s aktem pojmenování bylo už dáno to, co děláme. Jako kdyby existovalo jen jediné, co se označí slovy: „o věcech mluvit“. Zatímco přece to, co s našimi větami děláme, je nanejvýš rozmanité. Pomysleme jen na různá zvolání. S jejich rozdílnými funkcemi.

Vodu! Pryč! Au! Pomoc! Krásné! Ne!

Jsi nyní pořád ještě nakloněn označovat tato slova „pojmenování předmětu“?

Reklamy

2 komentáře to “Wittgenstein”

  1. Toman said

    http://severni-trat-ferdinandova.blog.cz/1503/kufirek-17-jeste-me-napadlo

  2. Toman said

    https://www.facebook.com/obcasnikchron — vyhlížíme recenze na wittgensteinská témata.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: