Školní weblog

Profilující seminář I

Posted by pitvok on Říjen 6, 2009

V úvodní hodině filozofického prosemináře jsme se zabývali následujícím:

1) Diskuse o průběhu semináře v předchozích ročnících studia, kde studenti četli s p. Mouralem Patočkova Sókrata a Kritiku čistého rozumu.

2) Zjišťování orientace studentů v myšlení 20. století. Studenti se lépe orientovali v osobnostech fenomenologicko-hermeneutické tradice, ponětí měli také o analytické filozofie, strukturalisticko-sémiotická tradice francouzská nebo další postavy jiných myšlenkových směrů jim byli více méně neznámé.

3) Diskutovali jsme o náplni letošního prosemináře. Vzhledem k očekáváním i potřebám studenta a studentek jsme se rozhodli pro komentovanou četbu některých textů M. Heideggera, především Bytí a času

4) Četli jsme následující úvodní text ze spisu J. Derridy, který vyšel v češtině pod názvem Násilí a metafyzika:

„Jestli filosofie zemřela včera, počínaje Hegelem či Marxem, Nietzschem či Heideggerem – a filosofie by v tom případě stále ještě bloudil vstříc smyslu své smrti -, nebo vždycky žila tím, že o sobě věděla jako o umírající, což se mlčky přiznává ve stínu samotných těch slov, jimiž byla vyhlášena za philosophia perennis; jestli zemřela jednoho dne v dějinách nebo žila odevždy agonií a tím, že násilně otevírala dějiny, když vydobývala jejich možnost proti ne-filozofii, tomuto svému opačnému pozadí, této své minulosti nebo svému faktu, své smrti a svému zdroji; jestli za hranicemi této smrti nebo této smrtelnosti filosofie, a možná dokonce právě díky nim, myšlení má budoucnost, nebo dokonce, jak se dnes říká, je cele něčím, co má teprve přijít z toho, co ještě ve filosofii zůstávalo zadrženo; ba ještě podivněji, jestli budoucnost sama má takto budoucnost, to všechno jsou otázky, na které není odpověď. Jsou to svým zrodem a alespoň pro jednou problémy, které jsou filosofii kladeny jako problémy, jež není s to vyřešit.
Možná, že tyto otázky dokonce nejsou filosofické, nepatří už k filosofii. Měly by nicméně jako jediné být s to zakládat dnes společenství toho, co se v lidském světě ještě označuje slovem filosofové, alespoň díky vzpomínce, kterou by bylo třeba bez ustání činit předmětem tázání, a to přes diasporu institutů či jazyků, publikací a technik, jež se odvíjejí a plodí samy od sebe a narůstají jako kapitaál nebo jako bída. Společenství otázky tedy v té vratké instanci, kde otázka není ještě dostatečně určnea, aby se pod maskou otázky vloudilo už pokrytectví odpovědi, aby se její hlas dal už podloudně artikulovat v samotné syntaxi otázky. Společenství rozhodnutí, iniciativy, absolutní, ale ohrožené počátečnosti, kdy otázka ještě nenašla jazyk, který se rozhodla hledat, ještě se v něm neujistila o své vlastní možnosti. Společenství otázky po možnosti otázky. Je to málo – není to téměř nic -, ale tady právě nachází dnes své útočiště a své shrnutí nenarušitelná důstojnost a povinnost rozhodnutí. Nenarušitelná zodpovědnost.“

5) Interpretovali jsme Derridův text, a to tak že jsme a) analyzovali hlavní pojmy a témata, tzn. smrt filozofie, nefilozofie, věčná filozofie, smrt filozofie u Marxe, Nietzscheho, Hegela; b) snažili formulovat hlavní myšlenku textu

6) Dohodli jsme se, že v dalších hodinách se budeme zabývat myšlením M. Heideggera s cílem zjistit, v jakém smyslu on mluví o konci filozofie. Také se zaměříme na kritiku Heideggerova myšlení.

susan kordalewski - end of philosophy 2004

susan kordalewski - end of philosophy 2004

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: