Školní weblog

Profilující seminář II – 7.10.09

Posted by pitvok on Říjen 14, 2009

1) Brainstorming Heidegger

2) Mindmapping Heidegger

3) Heideggerovský slovník

4) Proč Heidegger?
– spojení filozofické obecnosti (otázka po bytí) s analýzou každodennosti a soukromé existence
– destrukce tradice
– každodennost jako upadlost
– autenticita – viz citace čili ne číst o filozofii, ale filozofovat
– zdroj pro rozvoj hermeneutiky, existencialismu
– nesrozumitelnost

5) Problém biografie

V čem spočívá filozofický problém biografie? Jde v ní o smysl teoretického postoje jako postoje nezúčastněného. Teorie zdánlivě vylučuje, to co k ní bezprostředně nepatří. Teoretik je ten, kdo pozoruje, popisuje, hodnotí a promýšlí. Teoretik nejedná, nanejvýš diskutuje o možnostech jednání, není přímo zapojen do praxe, pokouší se však odhalit podmínky možnosti každé praxe. Jeho osobní život proto není nijak zvlášť důležitý, za skutečného filozofa údajně promlouvá pouze jeho dílo, pojmy, které používá a problémy, které řeší. Tradiční filozofie se zdá být neosobní, abstraktní a obecná. Jde jí přece od počátku o všeobecnou nápravu věcí, o veřejný, ne soukromý rozum. Co když je ale naopak rozhodující kdo a kdy je autor? Co když je úplná a dokonalá teoretická nezúčastněnost nemožná? Co když je dokonce špatná, a to právě pro to, na co je pyšná, že se vzdává jednání. Co vlastně znamená, když Heidegger tvrdí, že pobyt je vždy ten, kdo se poznává jaká já, pro koho je bytí vždy poznávané a prožívané jako moje?

6) Četba

Bytí a čas, §4. Ontická přednost otázky po bytí
„Vědu vůbec lze určit jako celek důvodové souvislosti pravdivých vět. Tato definice není ani úplná, ani nepostihuje vědu v jejím smyslu. Vědy jakožto určitá chování člověka mají tentýž způsob bytí jako toto jsoucno (člověk). Toto jsoucno postihujeme terminologicky jako pobyt. Vědecké bádání není ani jediným ani nejbližším možným způsobem bytí tohoto jsoucna. I mimo tento způsob má pobyt sám vůči jinému jsoucnu význačné postavení. … Pobyt je jsoucno, o kterém nelze říci, že se mezi jiným jsoucnem jen vyskytuje. Toto jsoucno se onticky vyznačuje spíše tím, že mu v jeho bytí o toto bytí samo jde. K této bytostné skladbě po bytu pak patř, že má ve svém bytí k tomuto bytí bytostný vztah. A to zase znamená, že si pobyt nějakým způsobem a nějak výslovně ve svém bytí rozumí. Tomuto bytí je vlastní, že skrze jeho bytí a spolu s ním je mu odemčeno bytí samo. Porozumění bytí je samo bytostným určením pobytu. Ontická význačnost pobytu spočívá v tom, že pobyt jest ontologicky.“

W. Biemel, M. Heidegger
s. 5
„Nepopíráme, že ve vzácných případech je skutečně možno získat ze znalosti života určité porozumění procesu tvorby, i když nikdy ne ve smyslu vysvětlení. V případě Martina Heideggera bude ale toto očekávání zklamáno. Zde to není život, jehož prostřednictvím bychom se mohli něco dovědět o jeho díle, nýbrž Heideggerovým životem je jeho dílo. Nalézt přístup k jeho životu znamená tedy sledovat jeho tvorbu, to, co se v této tvorbě otevírá, jak se to rozvíjí, jak je to neustále v pohybu.“

s. 10
„Tehdy, po první světové válce, na německých univerzitách sice neřádila žádná rebelie, ale na fakultách, které byly více než jen odbornými přípravkami, a u studentů, kteří od studia očekávali víc než jen kvalifikaci pro budoucí zaměstnání, vládla obecná nespokojenost s akademickým učebním provozem. Filozofie nebyla lukrativním oborem, ti, kdo ji studovali, byli odhodláni nuzovat, a právě proto byli velmi nároční. Nešlo jim o životní moudrost či světový názor; kdo hledal rozřešení všech otázek, tomu byla k dispozici bohatá nabídka světových názorů a světonázorových sekt a k výběru mezi nimi nepotřeboval studovat filozofii. Co ale chtěli, to také nevěděli. Univerzita jim nabízela buď filozofické školy – novokantovství, novohegelovce, novoplatonismus atd. – nebo starou školskou disciplínu, která filozofii – čistotně rozdělenou podle oborů na teorii poznání, estetiku, etiku, logiku apod. – ani ne tak zprostředkovávala, jako spíše odrovnávala nekonečnou nudou. Tento celkem pohodlný a svým způsobem i solidní provoz odmítalo tehdy, ještě před Heideggerovým vystoupením, několik rebelů; nejprve tu byl Hussserl se svou výzvou „K věcem samým!“, což znamenalo „Pryč s teoriemi, pryč s knihami!“, a s požadavkem konstituování filozofie jako přísné vědy, který by si mohl činit nárok na místo vedle ostatních akademických disciplín.“

s. 21
„Stávalo se, že jsme během jednoho semestru přečetli a pokoušeli se porozumět jen dvěma nebo třem stránkám nějakého filozofa. Ale pomocí těch několika pečlivě vybraných stránek se Heideggerovi podařilo přenést nás natolik do zvláštního rázu myšlení toho kterého filozofa, že jsme se o něm dozvěděli víc než po mnohaletém studiu. A nejen o tom jednotlivém filozofovi, ale zároveň i o dějinách, v jejichž středu stál. Bez historického porozumění, bez historické dimenze bylo jeho pochopení vyloučeno.“

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: