Školní weblog

Novověká filozofie II – Co je to osvícenství?

Posted by pitvok on Říjen 28, 2009

newton_blake

Tento obraz Wiliama Blakea, nazvaný Newton, názorně představuje klíčový filozofický postoj moderny, který se nám objasní po zodpovězení otázky: Co je to osvícenství?

1) Výchozí otázky
Co je to osvícenství?
Jak souvisí moderna a osvícenství?
Co je to osvícenství jako historická epocha?
Co je to osvícenství jako filozofický postoj?

2) Bacon

nb_sculpture_roubillac_bust_of_sir_francis_bacon_detail

Osvícenský filozofický postoj je možné považovat za filozofické jádro moderny. T. Adorno považuje ve své Dialektice osvícenství za hlavního představitele moderny Francise Bacona.

Jaroslav Zůna ve své Baconově monografii z roku 1970 uvádí:
Francis Bacon (1561 – 1626), renesanční filosof, věděc a státník, po určitou poměrně krátkou dobu nejvyšší úředník anglického království, je osobnost neobyčejně složitá a rozporná. Má nesporné zásluhy o moderní přírodní vědy, kterým po dlouhém období stagnace ve středověku vytyčil nový program, jenž se v mnoha směrech ukázal jako reálný. Pro tyto vědy vymyslel novou indukční metodu, jejímž smyslem a cílem bylo dosáhnout takového poznání, jež by sloužilo člověku. Sám tento postoj k vědám byl tehdy, v době, jež tradovala aristotelské nauky v jalové, nikam nevedoucí podobě scholastické filosofie, neobyčejným pokrokem. Nenašlo se do té doby mnoho myslitelů, kteří by byli zastávali podobnou a nebo dokonce stejnou pozici. Samozřejmě, že věci byly ve vzduchu, že doba uzrála pro pokroky ve vědách a pro první počátky netušeného rozvoje technické civilizace. Bacon sám se považoval za herolda nového věku (buccinator novi temporis) a byl si vědom toho, že se lidstvo může dostat na vyšší hmotnou i duchovní úroveň jen tak, že se podaří dosáhnout spolupráce ve vědách, že se provede inventarizace veškerého vědění a že na základě takto dosaženého souhrnu dosavadních poznatků v nejrůznějších oborech bude možno přikročit k novým objevům a vynálezům. Věda je tedy Baconovi vědou účinnou, vědou sloužící člověku a jeho praxi, vědou, jejímž cílem má být objevování stále nových a nových věcí, jevů, zákonitostí.

Tuto předmluvu k Baconovi je nutné brát s rezervou, především zmínky o stagnaci středověku (stagnace v jakém smyslu?) a vágní řeči o tom, že věda má sloužit člověku (komu také jinému?). Přesto zde zazněli důležité věci, kvůli nimž nás Bacon zajímá:
– přichází s novou vědeckou metodou a reformulací cílů i podoby vědění
– sám se považuje za herolda nového věku
– stojí na počátku rozvoje technické civilizace, tj. naší současnosti
Moderna je ve všech ohledech založena na boření starého a vynalézání nového – ať jde o člověka, vesmír, společnost, náboženství či ekonomiku. Bacon stojí na počátku nové filozofické a vědecké tradice, která založila a umožnila dnešní formy vědění a moci. Bacon, stejně jako všichni velcí autoři novověku říká: neohlížejme se na tradici, starý svět je pryč, osvoboďme se od něj. Musíme vybudovat svět nový, na zcela jasných a nepochybných základech, pomocí přesného a jasného postupu, který nic neponechá náhodě. Filozofie (a s ní veškeré vědění) nemá svět pouze vykládat, ale od základu měnit. V tom se shoduje s Descartem, Kantem, Fichtem, Hegelem, Marxem, Comtem i Nietzschem, máme-li uvést jen některé proroky moderny. A shoduje se v tom s modernou vůbec, protože ta je založena na cíleném, záměrném a systematické ovládání druhých lidí i přírody.

Bacon například říká:
Dosud se nenašel nikdo tak pevné a odhodlané mysli, aby se vážně rozhodl a uložil si, že naprosto ponechá stranou všechny dosavadní teorie a obecné pojmy a že takto očištěného a vyjasněného rozumu použije znovu na jednotlivé věci. Lidské vědění bylo až doposud směsicí mnoha věcí, především víry v autority, náhodných zkušeností a dětský naivních pojmů. Věda na tom nebude lépe, dokud se nanejde někdo, kdo by se ve zralém věku s neporušenými smysly a s myslí osvobozenou od předsudků nevěnoval znovu zkušenosti a jednotlivým věcem.

nebo

Až  potud nepřineslo lidem úspěch ve vědách ani spolehání na jiné, ani vlastní pilná práce. Málo jim prozatím také pomohly známé důkazy i pokusy. Lidský rozum, který pozoruje budovu tohoto vesmíru z toho hlediska, jak vypadá její stavba, vidí ji jako labyrint, kde je mnoho nejistých a dvojznačných cest, mnoho klamných podobností mezi věcmi a znaky, mnoho skrytých a spletitých zákrutů a křižovatek přirozených vlastností. Je nutno vydat se na cestu, která neustále vede množstvím zkušeností a jednotlivých věcí, jsouc přitom ozářena nejistým světlem smyslů, jež co chvíli vzplane a co chvíli zase pohasíná. I ti, kdo se tu nabízeli za vůdce, zbloudili a jen rozmnožili počet omylů i počet těch, kdo jim podléhají. Ve věcech tak obtížných nelze spoléhat ani na sílu lidského úsudku, nai na nějakou šťastnou náhodu, neboť k vítězství tu nevede ani sebevětší skvělost ducha, ani sebečastěji opakované pokusy, při nichž se zkouší štěstí. Je nutno jít podle niti, cesta musí být už od prvních smyslových vjemům zajištěna bezpečnou metodou.

Co je zde důležité?
– očištění a vyjasnění rozumu
– použití rozumu na jednotlivé věci; cesta vedoucí množstvím zkušeností a jednotlivých věcí
– zbavení se předsudků, nezralosti a naivity
– nutnost jít podle niti, pomocí bezpečné metody

M. Hauser shrnuje Adornův výklad Bacona ve své knize Adorno: Moderna a negativita shrnuje takto:
Bacon vyslovil emancipační požadavek lidstva. Tento emancipační požadavek říká, že člověk usiluje o moc nad přírodou: je to požadavek mocenský. Adorno nezpochybňuje princip sebezáchovy, a proto neodmítá ani tento mocenský požadavek. Kdyby ho lidé odmítli, naivně by tím přitakali neomezené moci přírody nad sebou. Adorno odhaluje paradoxní povahu vědění jako moci. „Od přírody se lidé chtějí učit, jak ji využívat, aby plně ovládli přírodu i lidi. Nic jiného nemá význam. Osvícenství, bezohledné vůči sobě, spálilo i poslední zbytky svého sebevědomí.
A. Cílem osvícenství je osvobození člověka z jeho závislosti na přírodě. Tento cíl je stanoven na základě rozumového pojetí principu sebezáchovy. Osvícenství bojuje o to, aby lidé měli moc nad přírodou, protože bez ní jsou podrobeni přírodě.
B. Prostředkem, jak dosáhnout cíle osvícenství, je poznání přírody. Takové poznání umožňuje vytvořit prostředky k jejímu ovládnutí, jakými jsou technika a ekonomie.
C. Vše, co neslouží za prostředek k ovládnutí přírody, nemá vůbec žádný význam
Jak vysvětlit, že osvícenství přešlo od A a B k tezi C, která vyjadřuje univerzalistický nárok na negativní hodnocení všech nepozitivistických modů myšlení? Z čeho se odvíjí sebeničivost osvícenství? Osvícenství není sebeničivé svou vnitřní logikou, neboť C není obsahem projektu osvícenství a nevyplývá z A ani z B. Sebeničivým se stává proto, že slouží „pánům světa“. Osvícenství vyslovilo požadavek osvobození člověka od přírody. Tento požadavek byl částečně splněn zásluhou neolitické, a především průmyslové revoluce, ale panství trvá dál. Je to třetí forma panství, pokud první byla vláda přírody nad člověkem a druhou formou vláda člověka nad přírodou. Třetí formou panství je vláda člověka nad člověkem.
Osvícenství „nezná žádné hranice ani ve zotročení tvorů, ani v poddajnosti vůči pánům světa“.V „třídních dějinách“ se osvícenství nemůže uskutečnit, neboť ve společnostech třídních charakteru není zrušeno panství člověka nad člověkem. Projekt osvícenství, úkol učinit každého člověka pánem, se v nich odkládá na neurčito. Osvícenství tím nezaniká, zapomíná však na svůj, zapomíná však na svůj projekt a omezuje se na technický proces. Ospravedlňuje stav, kdy pány jsou jen někteří lidé, kteří prostředky k emancipaci všech lidí od přírody využívají k zabezpečení vlastního panství. Osvícenstvím vytvořené prostředky slouží v „třídních dějinách“ k účelům přesně opačným, než je úkol uskutečnit osvícenství. Z osvícenství zůstala teze B a C. Osvícenství se omezilo na rozvoj techniky. Cílem techniky však není odstranění panství.

Výklad:

3) Kant
Za dalšího přímého hlasetele a proroka filozofického osvícenství můžeme považovat I. Kanta a jeho slavný text „Beantwortung der Frage : Was ist Aufklärung?“

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: