Školní weblog

Úvod do filozofie ZS 09/10 – I: Od mýtu k logu

Posted by pitvok on Říjen 28, 2009

170px-Eleusis2

Filozofie vznikla ve starověkém Řecku. Její vznik byl spojen s vynalezením nového přístupu ke světu, nového typu řeči, nového způsobu rozumění – LOGU čili racionální formy řeči.

Vzhledem k čemu byl LOGOS nový? Vzhledem k mýtu. Mýtus byl tím, co filozofii předcházelo a od čeho se oddělila. Nikdy však k němu neztratila vztah.

Co je to mýtus?

R. Barthes v úvodu ke svých Mytologiím říká:
Mýtus je určitá promluva. Přirozeně nejde o ledajakou promluvu, aby se řeč stala mýtem, musí splňovat specifické podmínky, …mýtus nemůže být nějakým předmětem, pojmem či ideou; je to jistý modus signifikace, určitá forma. Mýtus podléhá pravomoci diskurzu. Nedefinuje se předmětem svého sdělení, ale tím, jakým způsobem toto sdělení vyslovuje. Takováto promluva je sdělením. Může tedy být i jiná než orální; může být tvořena písmem či zobrazením: psaný jazyk, ale také fotografie, film, reportáž, sport, divadlo, reklama, to vše může posloužit jako opora pro mytickou promluvu. Obraz jsitě působí naléhavějí než písmo, vnucuje signifikaci naráz, aniž ji analyzuje, aniž ji rozptyluje. Docházím proto k závěru, že se ocitám tváří v tvář specifickému sémiologickému systému, systému rozšířenému, protože je širší než jazyk. Vědění obsažené v mytickém konceptu je ve skutečnosti věděním zmateným, tvořeným nejasnými, neomezenými asociacemi. Tento otevřený charakter konceptu je třeba patřičně zdůraznit: rozhodně nejde o nějakou abstraktní, očištěnou podstatu; jedná se o beztvaré, mlhavé zhuštění, jehož jednota a soudržnost spočívají především v jeho funkci.

Co je na tomto textu podstatné a co nám o mýtus říká?
– mýtus je určitý druh řeči, tzn. způsob, jak nakládat s jazykem, jak formulovat výpovědi, jak něco říkat, jak komunikovat, jak popisovat a vysvětlovat svět
– liší se od jiných druhů řeči, např. od promluvy vědecké, filozofické, románové, novinářské, atp.
– má svá specifická pravidla a prostředky
– mýtus komunikuje tak, že „vnucuje signifikaci naráz“, např. jako příběh, symbol nebo fotografie. Nemůže, nechce a nemá být analyzován, dokazován či zdůvodňován
– mýtus se vyjadřuje hlavně pomocí příběhu a obrazu, tzn. symbolicky – složitou a komplikovanou skutečnost shrnuje do zkratky jednoduchého a názorného znaku.
– to, co mýtus sděluje, je „nejasné, beztvaré, mlhavé, tvořené neomezenými asociacemi“
– mýtus se odvolává na specifický druh zkušenosti (stejně jako ostatní druhy řeči), a to na zkušenost náboženskou
– náboženská zkušenost je buď zkušenost s nadpřirozeným, která má buď povahu přímého zření (změněné stavy vědomí, mystické zkušenosti, trans) nebo je zprostředkována autoritou, která tuto přímou zkušenost měla. Může se také jednat o zkušenosti hraniční, které přesahují běžné každodenní prožívání (smrt, katastrofa, válka, krize, …)

Logos jako specifická forma filozofické řeči se od mýtu liší především v těchto ohledech:
– nikdy nevnucuje signifikaci naráz, tzn. to, co je sdělováno, musí posluchač pochopit postupně, na základě důvodů a vlastního porozumění
– je základní vlastností je, že má být analyzován, dokazován a zdůvodňován
– racionální promluva se vyjadřuje především prostřednictvím výkladu a vysvětlení
– sdělovaný význam má být pokud možno jednoznačný a co nejjasnější
– Logos se odvolává na přirozenou zkušenost, tj. na běžnou a každodenní zkušenost se světem. Vychází z pozorování, z opakování, z pravidelností, ne z toho, co je mimořádné. Jedinou autoritou je pro něj užívání vlastního rozumu.

Jak došlo ke vzniku nové, racionální formy řeči a proč právě v Řecku?
Souvisí to s povahou řecké kultury, politiky a náboženství.

Velká většina kultů v Athénách měla veřejný charakter, i když některé z nich byly oblíbeny u určitých skupin obyvatelstva, jako například kult Athény Ergané a Héfaista, patronů řemesel u řemeslníků, … Řecké náboženství nemělo pevnou dogmatiku ani jednotnou organizaci, tím méně byla kodfikována řecaká mytologie. Společně se udržovaly různé varianty mýtů, a básníci jako Euripidés, si tyto varianty podle potřeby ještě dál přizpůsobovali. V komediích pak bylo dovoleno téměř vše, včetně zesměšňování bohů. Mýty a jejich různá zpracování byly součástí lidové tvořivosti a v jejich obrazných příbězích byla uložena moudrost , jež byla pokusem o vysvětlení světa … Mýty byly také součástí toho dědictví, které spojovalo dohromady  vedle celořeckých slavností a her, mysterijních svatyní a věštíren, řecké obce.“ (Periklovo Řecko, Bouze a Ondřejová, MF 1989)

Co je důležité na tomto textu, co je k němu ještě třeba připojit?
– většina kultů měla veřejný charakter, většina obětí, rituálů a slavností se odehrávala venku před chrámem, který byl považován za soukromý příbytek boha či bohyně.
– neexistovalo pevně stanovená dogmatika, ani kodifikace (přesné zapsání) mýtů, vždy existovali různé varianty – kněžské, básnické i lidové, které se navzájem nepopírali
– přesto, nebo právě proto, byla tato rozmanitost a pluralita základem toho, co je Řekům společné
– náboženství neřídila vládnoucí třída, náboženství nebylo základem moci (mluvíme-li o demokratické obci)
– Řecko archaické a klasické doby nebylo nikdy centralizované a spojené do jednotné říše jako v době Mykénské nebo později za vlády Alexandra Velikého.
– demokratické obce klasické řecké kultury jsou prvním případem v zaznamenaných dějinách, kdy nebyla společnost organizována pyramidálně a vertikálně, nýbrž horizontálně a na základě rovnosti
– písmo nebylo vlastnictvím kněžské kasty
– jednou z hlavních zábav i ctností bylo pro Řeky vzájemné soupeření a zápolení – ve válkách, u soudu, v politice, během náboženských slavností typu Olympijských her, atd.

To všechno jsou momenty zásadně důležité pro vznik filozofické formy řeči: má veřejný charakter, není dogmatická, jejím důležitým prvkem je soupeření plurality verzí, přijímá jen to, co je veřejně, tzn. ověřitelně dokázáno, je přístupná každému.

Nesmíme ale zapomínat na to, co říká J. P. Vernant v Počátcích řeckého myšlení:
Od svého zrodu se filosofie ocitá ve dvojznačném postavení: svými postupy a svou inspirací zůstane spřízněna jak se zasvěcovacími mystérii, tak s diskusemi na agoře; bude se zmítat mezi tajemností příznačnou pro sekty a veřejností rozpravy, charakteristickou pro politickou činnost. Na různých místech, v různou dobu a podle různých tendencí se bude organizovat třeba v uzavřené bratrstvo a odmítne zachytit písemně své čistě esoterické učení (pythagorejci), nebo naopak jako sofisté se beze zbytku začlení do veřejného života, pochopí sebe sama jako průpravu k výkonu moci v obci, bude se nabýzet kterémukoli občanu, jenž bude ochoten za výuku zaplatit. Z dvojznačnosti svého počátku se řecká filosofie zřejmě nikdy docela nevymanila. Filosof nikdy nepřestane přebíhat od jednoho postoje ke druhému, váhat mezi tím či oním protichůdným pokušením. Někdy se prohlásí za jediného kvalifikovaného k vládě ve státě, převezme štafetu božského krále a ve jménu vědění, které jej vyvyšuje nad obyčejné lidi, zreformuje veškerý společenský život a bude řídit obec jako suverén. Jindy se zase stáhne ze světa, aby se věnoval moudrosti čistě soukromé; shromáždí kolem sebe několik učedníků a s nimi založí obec na okraji obce, zřekne se veřejného života a svou spásu bude ve vědění a kontemplaci.

– Filozofie má dva hlavní zdroje: 1) demokratičnost a veřejnost helénské kultury, v níž jde vždy nakonec o „to společné“; 2) ryzí náboženskou zkušenost mysterijního (mystického, tajného, nezprostředkovatelného, neveřejného) charakteru, včetně zkušenosti věštecké.

Co vyplývá z výše řečeného pro pochopení vztahu mezi  mýtem a logem?
1) Filozofie přináší novou racionální formu řeči a vychází z jiných zkušeností než mýtus, který historicky filozofii předchází jako první forma výkladu světa
2) Přechod od mýtu k filozofii je úzce spojen s kulturními a politickými podmínkami starověkého Řecka archaického a klasického období.
3) Filozofie neodmítá náboženské zkušenosti zasvěcení a věštění, ale snaží se jim rozumět jinak
4) V určité situaci se může filozofická zkušenost, tj. zkušenost demokratické veřejné rozpravy propojit s náboženskou zkušeností výlučného přístupu k božské pravdě, a filozofický rozum začne klást nárok na výhradní vlastnictví pravdy.

Odkazy:
Mythos and Logos: two ways of explaining the world
Mýtus a Logos v kontextu islámského terorismu
Mytos, logos, nomos – zajímavý, leč náročenější článek o vztahu mezi mýtem, rozumem a zákonem
Mýtus a Logos – výborný sborník primárních a sekundárních textů pro výuku(antické) filozofie
Mýtus, epos, logos – soubor sekundárních odborných textů k řecké filozofii
Mýtus a logos – článek R. Löbla v časopise Reflexe
Logos and Mythos – stručná poznámka od profesionálního poradce a kung-fu mistra z Aljašky

OTÁZKY:
1) Co je to mýtus?
2) V čem se především filozofie liší od mýtu?
3) Co má Vernant na mysli „dvojznačným postavením“ filozofie?
4) Jaké jsou historické příčiny vzniku filozofie?

Reklamy

2 komentáře to “Úvod do filozofie ZS 09/10 – I: Od mýtu k logu”

  1. Daniel Štěpánek said

    Dobrý den,

    prosím Vás, měl bych otázku týkající se této kapitoly. V posledním odstavci, kde se hovoří o vztahu mezi mýtem a logem je jako 2. bod uvedeno:

    2) Přechod od filozofie k mýtu je úzce spojen s kulturními a politickými podmínkami starověkého Řecka archaického a klasického období.

    Má otázka se týká toho, zda zde nemá být spíše uvedeno od mýtu k filozofii, jelikož archaické období se neslo v doznívání mythických tendencí, zatímnco klasické období bylo obdobím již spíše filozofickým(dialektickým, vyznačující se Logem)

    Proto bych Vám byl velice vděčný za odpověď či upřesnění vztahu mezi těmito dvěma pojmy, jelikož je možná nechápu správně.

    Předem Vám děkuji za odpověď

    Daniel Štěpánek
    (obor Fi-Hi)

  2. vitpokorny said

    máte samozřejmě pravdu, je to chyba, hned napravím

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: