Školní weblog

Antická filozofie ZS 09/10 VI: Démokritova fyzika, etika a psychologie

Posted by pitvok on Prosinec 14, 2009

Démokritos (všechny úryvky, kromě toho z Patočkova textu, jsou vybrány z knihy Řečtí atomisté)

Patočka, Evropa a doba poevropská, s. 45
Při tomto rozpracování filosofie jako něčeho, co může obsahově učit, zdůvodňovat a vysvětlovat, co se ve své jednotné výstavbě opírá o principy … se ihned ukázala dvojstrannost, dvojí – dalo by se říci osudové – zaměření tohoto rozvrhu. Je také od samého počátku spojen se dvěma velkými jmény, která vyznačují vlastní začátek naší myšlenkové tradice, naněž se při každém myšlenkovém problému pozdější doby bere zřetel, zjevně proto, že se brát musí: Démokritos a Platón, atomistika a učení o idejích. Démokritovi a Platónovi je společné to, že rozvrhují systematiku učení o pravém bytí, že je oba napadlo použít k ustavení systému důvodů matematiku a že tím zamýšleli obepnout a přetvořit celý lidský život. Musí se tedy ukázat dvojstrannost snahy o zdůvodnění u obou myslitelů: zdůvodňování má dvě témata, jichž se týká a jejichž statutem se zabývá: na jedné straně „poznáváme věci“, které mají odhalit a vydat své skryté stráky, své struktury, prvky a tvárné možnosti; na druhé straně člověka samého, který sám sebe přetváří zdůvodňovanou myšlenkou, zavazuje se jí a tvárnou sílu myšlenky usilující o jednotu chápe a využívá jako moc sebeutváření.

Otázky:
V čem spočívá dvojakost filozofie?
Jakou filozofickou možnost představuje Démokritos a jakou Platón?

1) Věci od přírody (FYZIS) a věci dohodou (NOMOS) – klamné a pravé poznání

Cicero, Tuskulské hovory
Démokritos po ztrátě zraku nebyl samozřejmě schopen, rozeznat černé a bílé, ale byl schopen rozeznat dobré a zlé, spravedlivé a nespravedlivé, čestné a nečestné, užitečné a neužitečné. velké a malé a mohl žít v blaženosti, i když nevnímal různé barvy, nebyl by však mohl žít bez vědy. On se dokonce domníval, že tělesný zrak otupuje bystrost duše, a zatímco jiní často neviděli, co měli před očima, on putoval celým nekonečnem, takže se nezastavil před žádnou hranicí.

Cicero, O nejvyšším dobru a zlu
Démokritos, o němž se vypravuje … že se oslepil jistě proto, aby byl jeho duch co nejméně odváděn od myšlení.

Sextos Empirikos, Proti matematikům
Démokritos zavrhuje někdy, co se jeví smyslům,  a říká, že se z tho nic nejeví vpravdě, nýbrž jen v mínění, a že v jsoucnu je pravda jen to, že jsou atomy a prázdno. Praví totiž: Dohodou sladké, dohodou hořké, dohodou teplé, dohodou chladné, dohodou barva, ve skutečnosti však jsou jen atomy a prázdno.

Aetios
Ostatní učí, že vjemy jsou od přírody, avšak Leukippos, Démokritos a Díogenés říkají, že jsou dohodou, tj. podle naší domněnky a našich stavů. A že nic není skutečné a postižitelné mimo základní prvky, tj. atomy a prázdno; jen ty jsou od přírody a věci z nich složené a navzájem se lišící polohou, uspořádáním a tvarem atomů jsou jen náhodné.

Sextos Empirikos
A říká (Démokritos) doslovně: Jsou dva druhy poznání, jedno pravé, druhé temné. A k temnému náleží toto všechno, zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Druhé je pravé, oddělené od prvního. Dále dává přednost pravému poznání před temným a připojuje: Kdykoliv temné poznání nemůže již hledět na něco menšího, ani je slyšet, ani čichat, ani chutnat, ani hmatem vnímat, nýbrž k jemnějšímu …

Aristotelés, O obloze
Neboť i Leukippos a Démokritos pokládají vše jsoucí v jistém smyslu za čísla a odvozují je z čísel, a netvrdí-li to jasně, přece to chtějí říci.

Theofrastos, O smyslech
Démokritos nemluví stejně o všech předmětech, ale jedny vymezuje velikostí jejich atomů, druhé tvarem, některé uspořádáním a polohou … Těžké a lehké vymezuje Démokritos velikostí atomů.

Simplikios, komentář k Aristotelově Fyzice
Druzí pak neuznávali dělení do nekonečna, poněvadž nemůžeme dělit věci do nekonečna a tím dokázat neustálost dělení, a říkali, že se tělesa skládají z nedělitelných částic a že se dělí v nedělitelné částice. Leukippos a Démokritos pak pokládají za příčinu nedělitelnosti prvních těles nejen jejich neporušitelnost, nýbrž i to, že jsou malá a nemají částí.

Otázky:
Co je podle atomistů skutečně skutečné?
Proč by Démokritovi vadilo víc to, že nemůže vnímat barvy než to, že se  nemůže věnovat vědě?
V jakém smyslu může zrak odvádět od myšlení?
Jakou gnozeologickou (vzhledem k možnosti poznání) hodnotu má pro Démokrita smyslové vnímání a proč?
Jak by bylo možné doplnit chybějící text Sexta Empirika, v němž se mluví o temném a pravém poznání?
Jaké vlastnosti můžeme podle Démokrita přisoudit temnému a jaké pravému poznání?
Jak souvisí atomismus s matematikou (problém prostoru a dělení do nekonečna)?


2) O duši

Aristotelés, O duši
Démokritos se vyjádřil ještě určitěji, ježto uvedl příčinu obojího; duše prý je totožná s rozumem a tento prý náleží k původním a nedílným tělesům a pro svou jemnost a tvar je pohyblivý; z tvarů nejpohyblivějším tvarem pak nazývá kulatý; a takový je prý rozum a oheň.

Macrobius
Démokritos pravil, že duše je dech vložený v atomy a tak lehce se pohybující , že pronikne každým tělem.

Sextus Empirikus
Druzí pak soudí, že mysl je v celém těle, jak učí někteří podle Démokrita.

Aetios
Démokritos a Epikúros učí, že duše je smrtelná, neboť hyne spolu s tělem

Albert Veliký
Démokritos i někteří jiní říkají, že živly mají duši a že duše jsou příčinou rození kamenů, pročež říká, že je duše v kamenu tak jako v kterémkoli jiném semenu rodící se věci a že hýbá teplem uvnitř hmoty při tvoření kamene, tak jako kovář hýbá kladivem, aby vytvořil sekyru.

Theofrastos
Tak určuje Démokritos těžké a lehké, tvrdé a měkké. O ostatních vjemech pak říká, že žádný není od přírody, nýbrž že všechny jsou stavy měnícího se vnímání, z něhož vzniká představa. Neboť není od přírody chladno a teplo, nýbrž měnící se tvar působí též změnu v nás, ježto cokoliv je shloučeno, to převládá v každé věci, a co je rozděleno na velký prostor, nevnímáme. Důkazem pak toho, že ony vjemy nejsou od přírody, je, že se nejeví totéž všem živočichům.

Aetios
A jiní hlásají, že jsou všechny atomy veskrze bez barev a že vznikají smyslové vlastnosti z toho, co nemá vlastnosti, ale je poznatelné rozumem. Démokritos učí, že od přírody není žádná barva, neboť prvky, totiž plno a prázdno, nemají vlastnosti a jejich spojeniny jsou zbarveny rozložením, útvarem a obrácením; z nich první  je uspořádání, druhé tvar a třetí poloha. Jimi se řídí představy.

Otázky:
Vysvětli Démokritovo pojetí duše na základě těchto pojmů: duše, rozum, těleso, kulatý, oheň, dech, atomy, pohyblivý, pronikat, teplo, kovář,
Co znamená, že živly mají podle Démokrita duši? V jakém smyslu je duše v kamenu?
Jak podle Démokrita vznikají smyslové vjemy a představy?

3) Dobrá mysl

Epifanios
Démokritos také řekl, že je jeden cíl všeho, že dobrá mysl je nejlepší

Plútarchos
Ten, kdo řekl, že  „Kdo chce být dobré mysli, nesmí mnoho konat ani soukromě, ani veřejně“, a ať koná cokoli, nesmí překračovat svou sílu a přirozenost, nýbrž má se mít tolik na pozoru, že i tehdy, přeje-li mu štěstí a vede-li ho zdánlivě k něčemu většímu, nedbá toho a nebere na sebe bíce, než je možno, neboť rovnováha je bezpečnější než nadbytek.

Diogénes Laertios
Cílem je dobrá mysl; není totožná s rozkoší, jak to někteří převzali, aniž tomu porozuměli, nýbrž je to stav, v němž žije duše klidně a pevně, nejsouc znepokojena žádným strachem nebo pověrou nebo nějakou jinou vášní.

Otázky:
V čem spočívá dobrá mysl?

Advertisements

2 komentáře to “Antická filozofie ZS 09/10 VI: Démokritova fyzika, etika a psychologie”

  1. jasmin said

    Ako pomenoval starogrécky učenec Demokritos male čiastočky, z ktorých sa skladajú latky ?

  2. fufufanda said

    atomy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: