Školní weblog

Novověká filozofie X: Objevení Archimédova bodu

Posted by pitvok on Prosinec 29, 2009

1) H. Arendt, Vita Activa, VI. Vita Activa a novověk, 36. Objevení Archimédova bodu, s. 337 – 339

Tím, že Galilei „potvrdil domněnky svých předchůdců, etabloval jako faktickou skutečnost to, co ve svém rozletu dosud jen matně spatřovala spekulace a představivost. A bezprostřední filosofickou reakcí na tuto skutečnost nebyl jásot, nýbrž Descartova pochybnost, s níž začíná epocha moderní filosofie – této „školy nedůvěry“, jak ji jednou nazval Nietzsche -, v níž od počátku až do konce panovalo přesvědčení, že „lidská duše si nadále může s jistotou budovat svůj domov pouze na pevných základech neústupného zoufalství“.
Po celá staletí zůstávaly důsledky této události – podobně jako důsledky narození Ježíše Krista – rozporuplné a co do svého významu nejisté. Dokonce ani dnes není možné jednoznačně zodpovědět otázku po smyslu toho, co tehdy začalo. Nikdo nemůže popřít nesmírný vzrůst vědění a moci, který člověku přinesl rozvoj přírodních věd. Krátce před začátkem novověku vědělo evropské listvo méně než Archimedés ve třetím století před naším letopočtem a během prvních padesáti let našeho století bylo učiněno více rozhodujících objevů než za všechna staletí nám známých dějin dohromady. Kdo by však nevěděl, že tentýž rozvoj lze neméně oprávněně činit zodpovědným za prokazatelný nárůst zoufalství, za to, že svět byl zbaven kouzla, za vznik nihilismu, který je typicky novověkým fenoménem. Tyto kdysi esoterické fenomény se zmocňovaly stále širších vrstev obyvatelstva a dnes jich – to je snad nejpříznačnější symptom nevyhnutelnosti těchto průvodních jevů – nezůstává ušetřeno ani samotné bádání, jehož odůvodněný optimismus ještě v devatenáctém století tak nápadně kontrastoval s neméně oprávněným pesimismem myslitelů a básníků. Ob raz přírody v moderní fyzice, jehož počátky lze vysledovat až ke Galileimu a jenž vznikl tím, že byl zproblematizována schopnost lidských smyslovýchj orgánů prostředkovat skutečnost, nám nakonec ukazuje univerzum, o němž už nevíme nic víc, než že určitým způsobem působí na naše měřící přístroje. A to, co můžeme vyčíst z našich přístrojů – řečeno s Edingtonem -, nevypovídá o skutečných vlastnostech víc, než vypovídá telefonní číslo, které volíme, o tom, kdo se hlásí na druhé straně aparátu. Jinými slovy: místo objektivních vlastností jsme konfrontování s přístroji, které jsme sami sestrojili, a místo přírody či universa nacházíme „do jisté míry stále jen sami sebe.“

Rozhodující je v naší souvislosti skutečnost, že zoufalství a triumf vděčí za svůj vznik stejné události. Z historické perspektivy viděno se zdá, jako by Galileiho objev názorně demonstroval, že nejtísnivější strach, stejně jako naděje nejbujnější lidské spekulace, prastarý strach, že naše smysly, tedy orgány, které nám prostředkují skutečnost, by nás mohly klamat, a archimédovská touha vědět o bodu mimo zemi, z něhož by bylo možné pohnout světem v jeho základech, se mohly realizovat pouze společně, takřka ruku v ruce. Jako by přání pohnout světem v jeho základech mohlo být splněno pouze pod podmínkou radikální ztráty světa a skutečnosti a jako by se strach z oklamání vlastními smysly pouze potvrzoval realizací nadpozemské moci.

2) Rozbor

– Galilei potvrdil domněnky svých předchůdců
– Reakcí na Galileiho objevy byla Descartova skepse
– moderna si buduje domov na pevných základech zoufalství
– Důsledky filozofie novověku jsou rozporuplné
– Na jednu stranu vědecký a civilizační pokrok
– Na druhou stranu je svět odkouzlen, což vede k nihilismu
– Dnes je pesimismem zachvácena i věda samotná
– Tento pesimismus spočívá v tom, že nevidíme nic víc, než co nám dávají vidět měřící přístroje, které jsme sami zkonstruovali
– Zdá se, že místo přírody vidíme stále jen sami sebe

– Toto zoufalství a triumf vycházejí ze stejné události
– Strach z nespolehlivosti smyslů a touha proměnit svět jdou ruku v ruce
– Změnit svět bylo pro modernu možné pouze pod podmínkou jeho radikální ztráty

3) Otázky

– Jaký Galileiho objev tu má Arendtová na mysli?
– Co znamená výraz „na pevných základech zoufalství“?
– V jakém smyslu může úspěšná novověká věda vést k nihilismu?
– Co znamená, že svět je odkouzlen?
– V jaké smylu vidíme skrze měřící přístroje pouze sami sebe?
– Proč a jak bylo nutné svět ztratit?

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: