Školní weblog

Filozofická antropologie VI – Člověk jako mnohovrstevnatá bytost

Posted by pitvok on Květen 17, 2011

Obsah hodiny:
Ve středu našeho zájmu byla doposud struktura civilizace jako celku realizovaného historicky v jednotlivých kulturách a kulturních okruzích. Úplný obraz lidské existence je však možné získat teprve tehdy, když si uvědomíme její mnohovrstevnatost. Kromě historické roviny je třeba vzít v potaz také rovinu sociální, kulturní v užším slova smyslu, politickou, psychickou či biologickou. Historickým rozměrem lidského bytí se zabývá historická antropologie; společenským antropologie sociální (skupiny, role, stratifikace, dynamika); kulturním antropologie kulturní (symbolické systémy, hmotná kultura, ritualizované formy jednání, normy, …), politickým rozměrem se obecně zabývají různě zaměřené politické vědy (distribuce moci a formy regulace sociálních skupin), psychicko-existenciálním rozměrem se zabývá psychologie, filozofie a další obory (druhy zkušenosti, roviny vědomí, funkce a struktura lidského vědomí) a biologickým rozměrem nakonec antropologie biologická (ekologický rozměr lidské existence, vývoj, genetika, tělesnost, sexualita, nervová soustava, etologie, …)

Systém lidského kulturního vývoje je proto potřeba chápat jako složitý celek, v jehož rámci se všechny tyto a další možné roviny prolínají, mísí se a splétají a nikdy je není možné od sebe jednoznačně oddělit. V průběhu vývoje především industriální civilizace však došlo k podivuhodnému jevu, o němž hovoří např. H. Marcuse ve své knize Onedimensional Man (Jednorozměrný člověk), kdy byl lidský život postupně redukován a zploštěn technologickou racionalitou na nástroj pokroku a růstu.

Texty:

H. Marcuse, One-Dimensional Man

This abiguous situation involves a still more fundamental ambiguity. One-Dimensional Man will vacillate throughout between two contradictory hypotheses: (1) that advanced industrial society is capable of containing qualitative change for the foreseeable future; (2) that forces and tendencies exist which may break this containment and explode the society. I do not think that a clear answer can be given. Both tendencies are there, side by side – and even the one in the other. The first tendency is dominant, and whatever preconditions for a reversal may exist are being used to prevent it. Perhaps an accident may alter the situation, but unless the recognition of what is being done and what is being prevented subverts the consciousness and the behavior of man, not even a catastrophe will bring a change.

The analysis is focused on advanced industrial society, in which the technical apparatus of production and distribution (with increasing sector of automation) functions, not as the sum-total of mere instruments which can be isolated from their social and political effects, but rather as a system which determines a priori the product of the apparatus as well as the operations of servicing and extending it. Inb this society, the productive apparatus tends to become totalitarian to the extent to which it determines not only the socially needed occupations, skills, and attitudes, but also individual needs and aspirations. It thus obliterates the Opposition between the private and public existence, between individual and social needs. Technology serves to institute new, more effective, and more pleasant forms of social control and social cohesion. The totalitarian tendency of these controls seems to assert itself in still another sense – by spreading to the less developed and even to the pre-industrial areas of the world, and by creating similarities int the development of capitalism and communism.

In the face of the totalitarian features of this society, the traditioal notion of the „neutrality“ of technology can no longer be maintained. Technology as such cannot be isolated from the use to which it is put; the technological society is a system of domination which operates already in the concept and construction of techniques. The way in which a society organizes the life of its members involves an initial choice between historical alternatives which are determined by the inherited level of the material and intellectual culture. The choice itself results from the play of the dominant interest. It anticipates specific modes of transforming and utilizing man and mature and rejects other modes. It is one project of realization among others.

But once the project has become operative in the basic institutions and relations, it tends to become exclusive and to determine the development of the society as a whole. As a technological universe, advanced industrial society is a political universe, the lates stage in the realization of a specific historical protect . Namely, the experience, transformation, and organization of nature as the mere stuff of domination.

As the project unfolds, it shapes the entire universe of discourse and action, intellectual and material culture. In the medium of technology, culture, politics, and the economy merge into an omnipresent system which swallows up or repulses all alternatives. The productivity and growth potential of this system stabilize the society and contain technical progress within the framework of domination. Technological rationality.

Otázky:

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: